Tři bratři (1981)

Tři bratři,dvě roviny příběhů,jedna vesnička na jihu Itálie a příběh na pětníku.Tento snímek je tak jednoduchý jako samo jižní Itálie,kde člověk spíše přežívá než žije,což se v tom snímku jemně nakouslo,protože je to o ženě,která zavřela víko od hrobu a tátovi co si zavolá synky,který tam jsou mrtvý snad stejně tak.Tento film je doopravdy jak se když se Vám zdá sen bez konce a bez nápadů,prostě něco čeho by jste se chytnuli rádi,ale nemůžete.Bohužel i přes pěkný herecký obsazení,nevykouzlí úsměv na rtech,protože sami herci nemůžou svoje řemeslo sami prodat,protože na to jak je to dlouhý,víme úplně kulový,protože kdy se trochu začne je skoro konec filmu,kdy máme jako sny a konečně o tom,co film měl být s jedním pohřbem,který měl smysl.Rosi si prostě usmyslel natočit odpočinkový lehký vánek,který chce jít s divákem,ale nějak mi tam chyběl soucit,bezmocnost,prostě nějaký fakt,proč tohle natočit.Je hezké,že je to ze života,ale není to málo?50%

Francesco Rossi na pozadí príbehu troch rozdielnych bratrov podáva obraz o súčasnom (teda vtedajšom) Taliansku. Myslím, že maximálne pravdivý a otvorený. Z koľkých tunajších filmov sme sa niečo podobné dozvedeli o našich milovaných vlastiach? Mal o to vôbec niekto záujem? Ďalej mám pocit, že sa mu podarilo verne vystihnúť rôzne druhy talianskej mentality, čomu dopomohli výborní herci.

Otec a tři synové. Takový ten klasický námět, který již byl tolikrát v různých podobách popsán a ztvárněn. Každý ze synů je samozřejmě jiný, ale podstata problémů zůstává. Co bude dál. Pro každého z bratří mám jednu hvězdičku, takže dohromady mi to dalo 3. Na víc to nevidím. Ano to hvězdné obsazení tomu nepomohlo.

Jeden z filmů, které NEmusíte vidět, než umřete. Po jeho zhlédnutí nejste o nic chytřejší, než před ním. Zpočátku se mi něčím moc líbil, má docela hezkou atmosféru - hudbu, barvy. Scéna smrti staré ženy je natočena velmi hezky, citlivě. Ale po čase mě Tři bratři začali upřímně trochu štvát. Nakousnuta je tu celá řada problémů (mafie, partnerské potíže, smíření se ztrátou milovaného člověka, dětská kriminalita..), ale čekal jsem, že se budou nějak sofistikovaně proplétat nebo řešit a ne že nám film ukáže, že prostě jsou. Každý z bratrů má nějaký problém - a tím to končí. Film jde od ničeho nikam, negraduje a nebaví. A proklamovaná podobnost s Čechovem? Kromě názvu asi žádná.

Typický příklad filmu, kde vysoké procentuální hodnocení dělá jen malá skupina hodnotících. Tohle opravdu není film, který by mohl lámat rekordy návštěvnosti a patří do kategorie, které říkám ušlechtilá artová nuda. Jak napsal DaViD'82: "Nakousne se tu kdejaké palčivé téma (nejen) Itálie (nejen) osmdesátých let, ale nic se z toho ve výsledku nevyvrbí, nic se nedořekne, nikam to nevede." Má to velmi ospalé tempo a žádnou gradaci. Pokud srovnám tuhle unylou záležitost s Božským od Sorrentiniho, pak ten druhý snímek představuje přímo režijní klenot, výbuch nápaditosti a případ, kdy vás scénárista nutí o zhlédnutém přemýšlet a hlavně ani na moment nenudí. Film má sice luxusní obsazení a téma, které si přímo říká o vysoké ohodnocení, ale to zpracování mě zkrátka nepřesvědčuje. Těká to od nikud nikam a za chvilku na ten film zapomenete. Hodinu a tři čtvrtě filmového rozjímání, které by se dalo natočit nepoměrně dynamičtěji a zajímavěji. Celkový dojem: 45 %.