Tiché srdce (2014)

Pro diváka, který si potrpí na akční scény, musí být tento snímek noční můrou, protože jediným náznakem akce byla za celou dobu jedna rozbitá sklenice. Já jsem si ale tuto dánskou úvahu nad tím, kde končí právo člověka na to, aby rozhodoval o sobě samém, docela užil. Já mám tyto rodinné sešlosti, v nichž se rozpitvávají vzájemné vztahy jaksi zvráceně v oblibě, přestože jsem se podobným akcím v reálu radši vyhýbal. Na tomto počinu mi vadilo jen to, že se dalo poměrně snadno odhadnout, jak se bude celá situace vyvíjet, a kdo se jak projeví. Už jsem totiž několik podobně laděných filmů viděl a nabyl jsem dojmu, že je viděli i dánští tvůrci, kteří z nich pak (jistě jen podvědomě) tu a tam něco obšlehli. Pátou pěticípou jsem tedy nepřidal, protože mi tu chyběla originalita, ve všech ostatních ohledech jsem byl ale velmi spokojeným divákem, který měl pro to nezvratné rozhodnutí velké pochopení. Tradičně tímto děkuji bubun, díky níž jsem se k tomuto filmu vůbec dostal. / Poučení: Jako by nestačilo, že ti okolí pořád kecá do života, bude ti kecat i do umírání.

Máme tu další dánskou rodinnou sešlost, dokonce opět nechybí ani Paprika, aleFesten2 se rozhodně nekoná. Tiché srdce se zaměřuje témeř výhradně na samotnou eutanázii a její okolnosti, ostatní témata jsou výrazně upozadněna. Minulost každé postavy a její charakterizace se dá popsat jednou větou, naštestí to zachraňují herecké výkony. Není to špatný film, jenže ani jednou netne úplně do živého, a všední, nijak nápaditá režie matadora Augusta z něj dělá pouze průměrné severské drama.

Xkrát se přistihnu, že je mi úplně jedno, jak ostatní film hodnotí. Pro mě je podstatné, co ve mně zanechá a co si z něho odnesu. Miluju tady ty severské emoční ždímačky. Trochu mi to připomnělo Kurz negativního myšlení. Scéna s jointem je moc dobrá, ale je jich tam mnohem víc. Nejvíce se mi líbilo, jak se postupně postavy vyvinuly, ze začátku je všechno kostrbaté, ale ke konci se všichni semknou a končí to tak hořko-sladce. Všechno je tak uvěřitelné, reálné.
Absolutní spokojenost, toto je prostě moje gusto, marná sláva.

Silná tematika filmu ako aj zaujímavé herecké obsadenie sú dané. Ale réžia jednoducho nedáva späť to, čo by sme od takého filmu očakávali (väčšia dilema medzi „áno“ a „nie“; katarzia hereckých výkonov; nečakaný moment prekvapenia). Veľmi dobrá Paprika Steen. P.S.: Film, ktorý by Hollywood dokázal natočiť bez klišé momentov len veľmi ťažko.Osobné hodnotenie:75% (***)

Eu-thanatos, dobrá smrt - smrt, kterou nelze označit jako špatnou. Špatnou smrtí je třeba smrt na silnici (s tím se nedá nic dělat) nebo smrt ve stupňující se bolesti nebo smrt při ztrátě veškeré naděje (s tím už ano) - Nizozemsko: "pacientův stav musí působit nesnesitelné útrapy bez perspektivy zlepšení" (v Česku je obava ze zneužití, neboť se tu zneužívá všechno, podobně jako ve všech zemích rozvíjejících se pouze ekonomicky). Asistovaná sebevražda se už stala filmovým tématem. I v tomto filmu se zjevují dva andělé: Anděl blažené smrti a Anděl truchlivé smrti. A jedna docela normální rodina (s běžnými rodinnými problémy, spíš soudržná a chápající, řeší problém, který anděl má přistoupit jako první (oba nadělé jsou komplementární, po prvním přicházíí druhý, protože smrt je vždycky blažená i truchlivá). Přestože se má akce spustit jen tehdy, když s ní souhlasí všichni rodinní přísušníci, ukazuje se nakonec, že tomu tak není, a že jejich úvahy a fantazie neovlivní pevné rozhodnutí toho, pro koho je smrt jasným cílem, za kterým pevně jde - i když úzkost, ano té se zbavit nedá.