Sbohem, Bafano (2007)

Strucne : Mandela je kvalitny namet na film, no  pritomni uzivaztelia co  to brutalne nadhodnocuju, zas zabudli na to, ze to v  kinach uplne zhorelo a stalo to prosim pekne 30 milionov asi USD. Jo, o peniaze ide az v prvom rade /ne honba za peniazmi/, takto to spominal isty notoricky znamy politik tuna  : 20 %

Glorifikácia Mandelu je tu zjavná, ale film je to zaujímavý. Ten prerod hlavnej postavy je pozoruhodný, zo zástancu apartheidu sa stal normálny človek. Avšak ani tá proklamovaná nová sloboda a nová JAR nezaznamenala veľký úspech, To už sa filmu netýka, ale predsa len sa z krajiny zem zasľúbená nestala a celý ten Mandelov odkaz ostal pokrútený a vlastne on sám je už dnes pochybným nositeľom Nobelovej ceny za mieru, ktorú už dali kadekomu. Inak Diane Kruger opäť veľmi skrášlila obrazovku. Na rozdiel od Fiennesovho fúzika jej to veľmi pristalo.

Problém. Natočit film o afrických historických událostech nutně bude ve středoevropské kotlině znamenat tápání. Na vysvětlování není čas, a tak základní otázka je, jak moc absence kontextu film zabije. Snažím se srovnat například s Krvavým diamantem, kde výchozí situace bílého žoldáka obchodujícího s černými warlordy s cílem přiživit se na jejich ilegální těžbě diamantů, je všeobecně srozumitelná. V tomto případě ale nejsme v situaci všeobecně srozumitelné a ten kontext tam prostě chybí. Proč je Mandela ve vězení? Proč jsou černí vězni internováni v tvrdé věznici na ostrově? Proč vláda zabíjí propuštěné vězně? Bohužel, apartheid je velmi široká problematika, a kdo ji alespoň v základech nezná, těžko může pochopit podstatu filmu. Nezbývá tedy než historický kontext zcela pominout a vnímat film nikoliv historicky, ale psychologicky. Proměna oddaného stoupence apartheidu v pochybujícího muže, který si nakonec smrt syna vyčítá jako boží pomstu za jeho rasistickou kariéru (což je mimochodem velmi zajímavý aspekt filmu odkazující na hluboce historicky zakořeněnou kalvinistickou představu o Afrikáncích jako vyvoleném národu), je vykreslena vcelku uvěřitelně. Do filmové pocty Nelsonu Mandelovi ale přeci jen ještě kousíček chybí...

Na můj vkus to byl takové průměrné historické drama. Líbilo se mně přímořské prostředí, jež mně ovšem trochu připadalo jako krajina jižní Anglie. Děj se až moc rychle rozvíjel, jako by chtěl mít režisér vše rychle za sebou. Boj Mandely se zdá býti velmi snadný a až na jeden záběr tu je strašně málo násilí, které bylo přeci v té době tak výrazné, že je mi z toho smutno! Nejhorší však na snímku je mizerné herecké obsazení pro dané role. Nejhorší je představitel Mandely, jelikož tak rozhodně doopravdy nevypadal. A také špatně zvolili hlavního hrdinu. Pro mě to byl marný pokus o další Zelenou míli zaraženou do historie. 41%

Netuším, co přesně chtěl scénárista tímhle počinem sdělit. Děj je roztrhaný a chvíli se odehrává tam, či onam. Jako zřejmě každý, tak i já znám příběh Nelsona Mandely a myslím si, že si zaslouží svůj vlastní životopisný film. Tenhle to ale není. Když se na něj díváte, máte pocit, že chcete vědět víc, ale film se začne vždy ubírat jiným směrem. Objevuje se zde pár velmi klišovitých scén, u některých vám ovšem naběhne dobře známý šibalský úsměv, takže film pokračuje příjemným tempem.
Bylo docela zajímavé sledovat, jak se s tak neúplným příběhem a místy docela zvláštně napsanými scénami poperou, promiňte mi ten výraz, "béčkoví herci." Režisér August zřejmě nechtěl ve svém filmu již dobře známé a okoukané tváře a tak vsadil na ty méně známé. Ovšem jejich výkony jsou místy vskutku bídné, až si říkáte: "Bože, to myslí vážně?"
Nicméně, film neurazí. Má dobrý nápad, ale nijak neohromí. Díky tomu dávám tři hvězdičky.