Bídníci (1998)

Román "Bedári" (Les Misérables) napísal v roku 1862 francúzsky spisovateľ Victor Hugo. Toto klasické literárne dielo sa dočkalo viacerých filmových adaptácií. Ja som si dnes pozrel verziu, ktorú v roku 1998 natočil dánsky režisér Bille August. S jeho technickým spracovaním som celkom spokojný, ale vadila mi skratkovitosť vo viacerých aspektoch a časté odklánanie sa od knižnej predlohy. Na druhej strane som však bol veľmi spokojný s hereckým obsadením. Liam Neeson stvárnil postavu Jeana Valjeana priam bravúrne. Celkovo to bolo dosť dobré, no tento titul má hlavne tú smolu, že sa nedá nezrovnávať s predchádzajúcimi adaptáciami, ktoré nastavili laťku hodne vysoko. ***

Asi nikdo nemůže od anglo-amerického zpracování francouzské klasiky očekávat nějakou zásadní věrnost předloze a i těm, kteří knihu nečetli, musí být jasné, že se tady hodně osekávalo. Tentokrát to ale tolik nevadí, protože Bille August dokázal z povětšinou českých lokací vytěžit naprosté maximum a i díky nim vytvořil opravdu nehostinnou a temnou atmosféru, z níž je vskutku znát těžký úděl všech obyvatel a doby jako takové. Pomohl si i hudbou Basila Poledourise, která je taktéž hodně výrazná a všechno dotváří. Viditelně se spolehl i na obsazení, jemuž dominují fantastičtí Liam Neeson a Geoffrey Rush, jejichž společné scény je radost sledovat, neboť z obou charisma jen prýští, ostatní pak už nemají tolik prostoru a logicky tak nemohou zaujmout, rozhodně ale nezklamou. To všechno naštěstí kompenzuje příběh, který je viditelně zjednodušený a postrádá hlubší motivaci postav (nenávist Javerta k Valjeanovi tu není příliš vysvětlena) a v závěru přidává romantickou linii, která ale propuká strašlivě náhle a není úplně nejdůvěryhodnější. Je také znát, že August neměl úplně velký rozpočet, protože revoluční scéna není tak velkolepá a ve své podstatě je úplně zbytečná. Naštěstí se ale tvůrci vyhýbali jakýmkoli pokusům o modernu a jakožto převyprávění obecně uznávané klasiky relativně obstáli a i jejím neznalcům poskytli základní vhled. Les Misérables je poměrně obstojná adaptace, která možná měla zůstat jen v rovině psychologického boje dvou hlavních postav, protože přítomnost dalších jen rozptyluje, rozhodně ale ne natolik, aby to veskrze dobré dojmy vyloženě pokazilo. A našinec pochopitelně ocení i známé lokace a přítomnost mnoha známých tváří v miniroličkách. 70 %

Výborné spracovanie majstrovskej predlohy, ktoré v rámci svojich vlastností vie byť efektívnejšie než by sa na prvý pohľad celkom od neho dalo čakať. Zimomriavky nielen z hudby a fantastických výkonov reálne všetkých hlavnejších hercov.Liam Neesonsi kedysi vedel vyberať roly a dnes už tomu dávno tak nie je, čím ma pomerne dosť zaráža najmä zo stránky úrovne svojho talentu, pretože tú sme v tomto storočí videli naposledy snáď len niekedy na jeho začiatku. Nebyť nesprávneho označenia súboru, ktorý som stiahol, k tejto verzii Les Misérables by som sa asi ani nedostal, pretože som mal vo výhľade skôr túnovšiu, ale nakoniec som moc rád. Nielen atmosfericky výrazný zážitok. Skvelé!

Tuhle verzi si už v životě nepustím, protože nemíním koukat na Ubožáka Liama Neesona, jak řve na každého a mlátí lidi hlava nehlava, jestli to mělo dodat nějaký excelentní herecký výkon, tak u mě teda ne. Rozhodně se podívejte na starší filmy  z roku 1958  s Jeanem Gabinem nebo 1982  s Linem Venturou..Dokonce i televizní britská tvorba z  roku 1978 v podání Richarda Jordana byla mnohem lepší než z roku 1998 v hlavní roli Liama Neesona.

Nové zpracování reálného dramatu Bídníci, tentokrát v anglo-americkém podání. Působila na mě trochu krutěji a syrověji, než ty dvě předchozí. Fantina to má jako tvrdě pracující žena a prostitutka těžké, a navíc je smrtelně nemocná a umírá. Její dcera Cosetta je zase týrána svými opatrovníky, kteří si z ní dělají otrokyni ve svém zájezdním hostinci. Jean Valjean okradne starého biskupa a ještě mu dá přes nos. Setkává se se starým známým Javertem, který sice potírá zločin, ale nejvíce spadeno má na chudé a slabé, jako správná policajtská sketa. Navíc se děsně podezřívavý a myslí si, že mu starosta někoho připomíná. Dobrotivý starosta, který se stal z Jeana Valjeana, se sám udává u soudu a Javert se jej chystá zatknout. Jeanovi se však povede utéct, ujme se Cosetty, ta vyroste v krásnou ženu a zamiluje se do mladého revolucionáře. Prostě staré dílo v novém hávu, jinak bych to asi nenazval. A také mi připadalo, že ten konec byl o něco šťastnější, než v předchozích verzích. Tento film má také nezanedbatelnou českou stopu!