55 schodů (2017)

Film na motivy skutečného příběhu Eleanor Riesové, která coby pacientka podala v 80. letech žalobu na nemocnici v San Francisku za nedobrovolné podávání antipsychotických léků pacientům v neakutních situacích. Soud vyhrála a soudní rozhodnutí výrazně změnilo přístup k psychiatrickým pacientům. Zajímavý, působivý a podnětný film. Příběh dvou žen, advokátky a její klientky, jejichž společný boj za dobrou věc silně spojil jejich osobní životy v kamarádství a vzájemnou životní inspiraci. Silný příběh se skvělou Hilary Swank a ještě skvělejší Helenou Bonham Carter. 75 %.

Další z řady filmů které poukazují na špatné zacházení s pacienty v USA, tentokrát jde o psychiatrické oddělení a přehnané dávky léků, které mají devastační nežádoucí účinky. Téma určitě přínosné, ne tak drsně podané jako vRequiem za sen, a ani ne tak dobře napsané, zahrané a už vůbec ne natočené.SwankaBonham Cartermi zkrátka k sobě neseděly, spíš mi ty chvíle kdy byly obě spolu na scéně připadaly jako tápání, hledání společné chemie, která nebyla po celé natáčení nalezena. Nebýt krásných vlasů paní právničky, připadal bych si žepři sledování nesu nějaký kámen(za tohle možná mohl i jaksi deformovaný obraz souboru který jsem si stáhnul, bohužel). A to rozuzlení je jako když vám ten kámenupadne na nohu.

Citlivé drama, které napsal sám život. Je to celkem těžké téma. Přestože je tu pár fakt vtipných momentů (řádová sestra, která nikdy netuší, která bije), tak to není zrovna film, který by si člověk chtěl pustit v pátek večer, když se konečně vrátí domů z práce utahaný po celém týdnu. Hlavní síla je právě v tombased on true story. Moc zajímavý je vývoj vztahu hlavních postav. Film hraje důležitou roli v rehabilitaci psychicky nemocných. Fakt to nejsou všechno jenom magoři, které patří někam zamknout, hlavně abychom se na ně nemuseli dívat.

Helena zde předvádí naprostý herecký koncert, vše se točí okolo ní, stejně jako se vše točilo okolo Eleanor. Helena zkrátka této neobyčejné postavě vdechla nový život a nesmazatelný odkaz na filmovém plátně. Ženě, která žila svůj život podle svého a která byla dobrým člověkem, který i přes vlastní nepřízeň osudu dokázal silou ducha a vírou v lidství změnit osudy statisíců pacientů podobných zařízení. Sláva za každý takový život, sláva za každý takový film a za každou takto extrémně precizně a s citem zahranou roli.,,Řekni, že nemám pravdu. Jen mi to řekni do očí, že se pletu..".a těm velkým tázavým očím není možné lhát.4/5

55 schodů Bille August natočil zkušeně, možná až rutinně, ale velmi na pohodu, a já nepůjdu s hodnocením výš hlavně proto, že zjevně nejsem cílovka (tedy hlavně žena). Ač film zpočátku trochu klame tělem, není o tom, jak se špatně chovají v psychiatrických léčebnách k pacientům, a dokonce příliš ani o tom, kterak mladá právnička (jakýsi klon Erin Brokovich) vyhraje svoji velkou kauzu. Dánský doyen citlivých sond do duše se soustředí především na sbližování dvou protikladů - strojově zaťaté kariéristky s lehce mentálně postiženým přirozeným živlem, a jak je jejich vztah obě změní a obohatí. Devizou jsou pak skvělé výkony přesné Swank a především roztomilé Carter, jímž zdatně sekunduje nenápadný Tambor (a prakticky nikdo jiný). Milé.