Thelma (2017)

Další film, u kterého nedokážu říct, co ním chtěl po stránce ideové autor říct (po zhlédnutí několika rozhovorů s ním, jsem přesvědčen, že to neví ani on sám; Trier mi intelektuálně připadá na stejné úrovni jako ti nudní pozéři z jeho Reprise, kteří píšou knihy jen proto, aby si mohli říkat, že jsou spisovatelé). Máme všichni přestat s pokusy o nějakou formu sebekontroly a sebeomezování, bezvýhradně přijmout to, kým jsme, co chceme, po čem toužíme bez ohledu na důsledky? Tak co kdyby byl pro jednou Trier alespoň z desetiny tak odvážný jako jeho dánsky jmenovec a šablonu tohoto filmu použil na vzhledově hluboce podprůměrného pedofila v procesu sebeuvědomění. Myslím, že by reakce byly o něco rozporuplnější než ty, které je možné dosáhnout v případě nadpozemsky krásné, árijské lesby.

Intenzivní, ledově chladné norské mysteriózní drama, které hluboce proniká pod povrch potlačované sexuality a náboženské viny.. Sledujeme křehkou hrdinku, jejíž příchod na univerzitu spouští děsivou explozi nadpřirozených sil, v níž super mysteriozní atmosféra je přitom budována s klinickou precizností a hypnotickým vizuálním stylem.. Trier předkládá psychologickou studii dospívání a odlišnosti, kde se vnitřní démoni stávají doslovnou, ničivou mocí. Tato filmařská rozvaha a hloubka opět dokazují, kdo je tím lepším z Trierů, s čímž nabízí sofistikovanou žánrovou podívanou, ze které Vám občas nebude nejlépe.. Po většinu stopáže je Thelma nečitelnou artovkou, která šikovně balancuje mezi dramatem, hororem a romancí. Zatímco divák po celou dobu vůbec netuší, co přijde a jak se Thelma nakonec vybarví. Je vůbec to, co sledujete skutečné.. Přestožezážitek i díky hypnotické atmosféře zanechává docela silný dojem, připouštím, že závěr vychází trošku slabší a ve snaze o rozuzlení ztrácí film část své dříve pečlivě budované psychologické dominance.. Nejhorší člověk na světě to není, ale aby po takovéhle mysteriózní artovce někdo natočil tak citlivě lidské vztahové drama, to už se fakt musíš jmenovat Trier..70%

(POZOR, SPOILERY!). Trvalo mi DOST DLOUHO, než jsem se odhodlal zhlédnout tento mysteriózní fantasy film s prvky hororu a romantiky, v němž se nachází ÚPLNĚ VŠECHNO, jen ne nuda a hrůza. Tuším, asi tak minimálně čtyři roky. Avšak učinil jsem VELMI dobře. S tím, jak mi je nyní dvacet, dokáži porozumět NESPOČTU věcí, jež mi dříve NEBYLY SOUZENY. Kupříkladu i tomuto snímku, jenž považuji vedle "Černá labuť", "Carrie", (tu z roku 2014) "Mozek v plamenech" a "Trhliny" za ten NEJLEPŠÍ svým specifickým způsobem mysteriózní díla. A to ne kvůli tomu, že hodnotím v půl jedné v noci, poté, co jsem strávil film jako jednohubku za ÚPLNÉ tmy a ticha, tudíž jsem se do něj mohl SKUTEČNĚ ponořit (...). Nikoho zde nesoudím, avšak musím tak trochu litovat těch, kteří film nedocenili. Asi nemají tu pravou buňku na to s to pochopit IDEU díla, či jsou mírně řečeno zahořklí (...). Každopádně:film se točí okolo Thelmy, studentky vysoké školy, (obor biologie, ale to je zde vedlejší) která bydlí v soukromém bytě poblíž školy, a nemusí pracovat. Příčinou toho jsou její rodiče. Starostlivá matka, a velmi nábožensky založený otec. Dívky, vychovaná ve skromných poměrech a s láskou k Bohu, nikdy nepila alkohol, nekouřila, a pilně se učí. To vše skončí ve chvíli, kdy potká lásku svého života, mladou dívku Anju (...). Postupně se děj zapletává s mystičnem, když se v její blízkosti Thelma několikrát v záchvatu zhroutí, kdy vidí do budoucnosti či ji dokáže spatřit na dálku, či nechá, poté, co se zmítá mezi Bohem a hříšnými touhami s ní splynout v jedno, zmizet (...). Je pravda, a to uznávám, že snímek v sobě obsahuje mnoho ne příliš stravitelných momentů, kdy sledujeme zoufalou Thelmu bojující se svými DÉMONY, kterak se nechává zotročovat otcem. Kdy se nechává vyšetřit od doktora, a my musíme skrývat obraz před výrazným stroboskopem. A téžURYCHLENÝ konec, v němž, na české (a co teprve americké) poměry dosti neobvykle nechá dívka zmizet svého otce, aby se SE SEBEUSPOKOJENÍM vrátila k Anje, již znovu vrátila mezi "existující" (...). ANo, toto může u některých jedinců vzbudit ODPOR. U mne se jevilo nepříjemným, až nesnesitelným NEDOSTATEK LÁSKY mezi oběma protagonistkami, zastřený náboženským a lékařským tématem. Coby čerstvě dospělý ZBOŽŇUJÍCÍ podívanou na LESBICKÉ sci - fi romantické fantasy dramatické filmy pravděpodobně potřebuji vidět spíše TOUHU, NĚHU, a POLIBKY Thelmy a Anji, nežli jejich dlouhodobou vzdálenost, neustále čímsi VYRUŠOVANOU. A poté minutu, kdy jsou zase spolu? Ne, toto se mne nedotklo. Co mne však zasáhlo, je MYŠLENKA SAMOTNÁ, s níž film vyrukoval. Tedy stavy záchvatu, či stavy omámení, (ač vínem a tabákem) kdy scénárista kontroverzně vyrukoval se stavy nadpřirozena, toto provázející. Ať už na vyšetřovně, kdy Thelma levitovala, ať už u Anji, kdy se spolu milovaly, a kdy do ní vlezl had, či momenty, kdy (doslova) vykašlávala malé mrtvé ptáčky. A v neposlední řadě i chvíle, kdy Thelma spatřila Anju stát před jejím domem, ačkoliv spala, a kdy se poté lépe poznaly. A také, kdy ji vyhnala ze svých vzpomínek (...). Tato upřímná a též velmi KŘEHKÁ SYROVOST plná lásky, nenávisti, tužeb a ostychu mne zcela, a v tom nejlepším smyslu ODZBROJILA (...). I proto dávám 85 procent. Patnáct ubírám jen za zmatečnost a ne příliš stravitelná témata, avšak třicet za příběh, dvacet za Thelmu, dvacet za nápad s láskou a mystickým nadpřirozenem a patnáct za lásku Thelmy a Anji, spojenou s TOUHAMI A CHTÍČI. Rozhodně doporučuji!

Norská sevřená Thelma čeká na to, až roztáhne v reálném světě alespoň jedno křídlo. To se ale nestane. Film zůstává stejně jako jeho hlavní představitelka Eili Harboe pouze v jedné poloze, ve vlastním stereotypu, a nezláká diváka ani jemnou vláčností a konceptuálně zajímavou myšlenkou. Spoustu témat, které Thelma otevírá, neuzavře ani neposune, vyšumí tak do ztracena, což platí o náboženském, rodinném, éterickém či sexuálním rozporu. Ač se tváří hloubkově, pohybuje se na povrchu, vyčnívá kamera a estetika.

Veľmi zvláštny, ale rozhodne nie zlý film. Skôr naopak. Na štvrtú hviezdu ale v mojich očiach nemá, na to bol na mňa scenár priveľmi nezrozumiteľný. Na konci som tak nejak úplne na 1OO% nepochopil, o čo konkrétne šlo. Skôr mi to pripadalo ako výsek zo života problémovej puberťáčky, než normálny film s „klasickou“ zápletkou. Mnohé scény sú každopádne silné (utopenec, nálet vtákov, balet, sklenená stena). Herecké obsadenie fajn, sympatické, herečky sa snažia, len nejak nie sú napísané dostatočne pútavo. Žánrovo mi to zamotalo hlavu. Bol to horor? Asi nie. Mysteriózna dráma? Chvíľu áno, chvíľu nie a potom sa stalo niečo vyslovene medzi nebom a zemou. Ono je to ale asi jedno, dôležité je, či je to dobrý film. Je. Ale určite nie pre každého.