Zelený rytíř (2021)

Film s trochu riedkym príbehom, bez skutočných emócií či pamätihodného finále, ale so skutočne dychberúcim vizuálom, plným nádherných obrazov, ktoré by sa nestratili ani na maliarskom plátne. Kamera efektne využíva krásy írskych exteriérov a hru farieb a svetla. Rovnako tak hudobná zložka výrazne prispieva ku konečnému audiovizuálnemu zážitku. Spolu s neopakovateľnou atmosférou a mojou slabosťou pre stredovek som sa vďaka tomuto filmu cítil povznesene aspoň do určitej miery. K plnohodnotnému filmovému zážitku chýba práve hlbší a emocionálnejší príbeh, ktorý by sprostredkoval aj niečo iné, než len sietnicový a sluchový zážitok. 60%.

Vzpomínám si, jak jsem tehdy při prvních ukázkách ve své jinošské hlouposti film odmítal čistě pro herecké obsazení a celkový vizuál, který mi zkrátka nepasoval do méhohlavoděla. Jakožto kluk fascinovaný artuškovskými legendami jsem si příběhy rytířů Kulatého stolu představoval jinak - a přiznávám, více bělošsky. Z této debility mě naštěstí vyléčily následující roky sledování geopolitiky a dalších filmových děl a studium filmové vědy. Tím pádem jsem si docela jistý, že kdybychZeleného rytířeviděl tehdy, určitě by se mi nelíbil. Nedocenil bych jeho artovou audiovizuální stylizaci připomínající estetiku Robeta Eggerse, barevnou kompozici, symboliku ani dechberoucí záběry na irskou krajinu. Zajisté by se mi také nelíbil styl vyprávění potlačující původ a motivy rytířské legendy: jména Artuš, Guinevere, Merlin či Morgana ve filmu nezazní a ani nejsou v titulcích. Také Gawain není tolik čestným a chrabrým rytířem, ale spíše poněkud zbabělým důvěřivcem zmítaným okolnostmi, jenž se pochlapí až před “smrtí”. Celkový dojem z filmu však kazí polarizující závěr se snovou sekvencí, který se opět vzpírá původní látce, v níž Gawainovi po ráně od Zeleného rytíře zůstane na krku jen nepatrný šrám. Snímek tak zřejmě vybízí k vlastní interpretaci, ovšem pro tu bylo prostoru napříč celým filmem více než dost.

Nádherná kamera, hudba a kompozícia farieb. Silno artové uchopenie može byť na škodu ale zároveň by bez neho príbeh nevynikol. Záležať bude iba na vašich očakávaniach a naladení. U mňa prevláda spokojnosť a opäť som si pripomenul ako moc mi vedia sadnúť takéto nejednoznačné, nedoslovné a hlavne autorské projekty. Fantasy, komorná dráma, rozprávka, horor, tým všetkým film je keď ide o atmosféru jednotlivých pasáži. Dev Patel je lepší herec ako som si myslel a potešili aj menšie úlohy mojich obľúbencov.(Vikander, Keoghan)Občas je to nuda, strednú časť by možno prospelo zrýchliť alebo postrihať, no nesťažujem sa výrazne. Najviac sa mi ale páčil úvod a záver.

Film, který zaujme především vizuálním zpracováním. A že je to jízda.. Doslova orgasmus pro oči, od kterého se dá jen těžko odpoutat. Hluboké a dlouhé záběry, vzbuzující různé emoce a myšlenky. Příběh je na tom dost podobně. Nastupuje tajuplné prostředí hradu, příjezd neznámého rytíře, s neznámým cílem. Prakticky celý film čekáte na objasnění mnoho neznámých, a divák je nucen zapnout mozek, začít přemýšlet, hledat symboliky a spojitosti. Každopádně velké objasnění přijde až na konci. Něco jako skládání bezbarvého puzzle, které při poslední chybějící části vyjeví celý pestrý obraz. Příběh mladého Gawaina, který se vydá na cestu dospívání a sebereflexe, aniž by o tom sám věděl, je sice velmi zdlouhavý a nejasný, ale rychlejší tempo, by tomuto stylu příběhu spíše ubralo.. Děj je náročný na chápání, ale zároveň zanechá diváka plného dojmů a emocí, díky své pestrosti a originalitě.

Perfektní trailer, (tradičně) démonický Barry Keoghan, nádherné irské kulisy... a 2 hodiny nudy. Forma zde absolutně převládá nad obsahem. Snažili jsme se hned po promítání na debatě u piva najít skrytý význam, ale ani po několik kouscích se nám to nepovedlo. Je to umělecké dílo, které ve mě osobně emoce nevzbudilo, ale naprosto bez problémů pochopím, když na někoho bude působit mnohem silněji a nějaký smysl si v něm najde. I tak asi stojí za shlédnutí, tak dlouhou diskuzi jsem vedl o málokterém filmu :-)