The Terence Davies Trilogy (1984)

Skličující dilemata muže, nuceného celý život bojovat se svojí dvojí "přirozeností", vyrovnávat ve své době nekompatibilní touhy - touhu boha zosobněného církví a touhu homosexuální. Celková triadická struktura (dětství - dospělost - stáří; církev - matka - libido) protíná celou trilogii v ústředním tématu, jímž je hrdinovo skličující a dojemné vyrovnávání nároků náboženského superega a sexuálního id, mezi nimiž je "uprostřed" zachycen slaboch, odsouzený svojí nerozhodností k životu v samotě. Tragičnost hrdinova života v tomto antickém smyslu ještě podtrhuje fakt, že by to měl být bůh, jenž svému synu vdechnul jeho přirozenost, a je to ten samý bůh, který v bibli a činech sv. Petra, zakladatele církve, vtělil svůj katolický zákon všem svým ovečkám jakožto jejich pravou přirozenost. "Film" i přesto, že je složen ze tří kraťasů, spájí dohromady jednotná a přes svůj minimalismus působivá forma - bezútěšná černobílá kamera ve statických záběrech tíží svého hrdinu stejně, jako jeho výčitky, a nedovoluje mu ani pohybem kamery uniknout svému niternému rozpoložení. Naopak zvuková stopa často překračující své místo v jí odpovídající scéně a přetéká do scén předcházejících/ následujících - skvěle tak imituje (spolu s řazením scén ne podle lineárních, ale ryze subjektivních vztahů lidské paměti, která nachází blízkost mezi jinak časoprostorově cizími událostmi) způsob lidského vzpomínání, jímž celý autobiografický film de facto je.(31.08.2015)

Temný, chmurný, povlovně vyprávěný film se nedoporučuje sledovat před ulehnutím k spánku...
(Náhled do doby, kdy homosexualita byla hřích a trestný čin)(12.03.2015)