Bezedné moře (2011)

Z melodramaticky ladenej snímky, ktorá vyniká elegantným štýlom, detailne prepracovanými kompozíciami aj štruktúrou rozprávania, pripomínajúcej pamäťové pochody, možno vyčítať režisérov obdiv k filmom Maxa Ophülsa, Douglasa Sirka či Davida Leana.Prostredníctvom uhrančivých obrazov približuje britský tvorca kľúčový deň v živote štyridsaťročnej Hester, ktorú zahrala židovka Rachel Weisz, ktorá podlieha vášni k bývalému pilotovi RAF Freddiemu a v konvenciami zviazanom začiatku 50.rokov minulého storočia opúšťa zabezpečený život po boku staršieho manžela.Hrdinkou filmu je Hester, manželka vplyvného sudcu. Blíži sa jej štyridsiatka a vo svojom manželstve sa cíti neuspokojená. Na rozdiel od svojho manžela je slobodomyseľná a je zúfalá z usadlého manželstva. Proste nuda.

Snímok plný depresie, opisujúci nám trýznivú, spaľujúcu a sebazničujúcu lásku dvojice, kde jeden miluje inak než druhý. Rachel Weiss naozaj bravúrne zahrala ženu, ktorá je pre lásku ochotná urobiť čokoľvek, aj zomrieť, dokázala som sa vžiť do každého utrápeného pocitu. Tom Hiddlestone zas vnútorne nešťastného, navonok ľahostajného bývalého vojaka, ktorý sa jej lásku snaží všetkými silami vrátiť, no nemôže / nevie. Okrem toho tu máme prakticky len jednu dôležitejšiu postavu (manžel) a dve menšie vedľajšie, takže tvorcovia si museli vystačiť s naozaj skromným ansáblom. Všetko sa to nesie v obyčajnej mestskej atmosfére, takmer celý príbeh ich lásky vidíme prostredníctvom flashbackov (niekto môže ľahko stratiť orientáciu), držíme im palce, no všetci od začiatku vieme, ako to asi dopadne - ako to už v živote býva. Čo ale mňa najviac iritovalo, bola výsostne ušitrhajúca sláčiková hudba, ktorá nás sprevádzala dejom, to sa nedalo počúvať (a to mám vážnu hudbu rada), kto toto vymyslel...asi chceli šokovať, niečo podškrtnúť, ale toto sa naozaj nepodarilo. Jedinými dvomi klenotmi sú neoriginálne skladby You Belong to Me, krásna to pieseň, a čarovná írska Molly Malone aka 'Cockles and Mussels' . Inak celkový dojem je priemerne priemerný, dá sa pozerať bez ujmy na zdraví.

Je důležitější láska nebo touha? Ústřední otázky filmu se po celou dobu nezbavíme, stejně jako se nezbavíme pomalého tempa. Jsou to však hlášky z konverzací a nápady, které ze sledování tohoho filmu udělají neskutečný zážitek. Herecky vyniká Hiddleston ("I can't be bloody Romeo all the time."). Poslední scéna je neskutečně působivá. Film není jednoduchý, ale stojí za to.

Ačkoli je to film z roku 2011, stylizací, kamerou a vyprávěním připomíná filmy z devadesátých let, což je docela příjemná změna. Už dlouho jsem nenarazila na nějaký skutečně hluboký, dramatický a dojemný romantický příběh, který by mě nějakým způsobem zasáhl... ani zde se tak nestalo, i přes to, že herecké výkony jsou tu velmi dobré. Možná mám raději klasické postupné vyprávění, kde si k hrdinům můžu postupně vybudovat vztah, kde jim fandím, aby se dali dohromady a aby spolu zůstali. Tady, tím přeskakováním z minulosti do přítomnosti, celé to vykreslení vztahu hlavních hrdinů postrádá náboj a pak taky celá hlavní zápletka nakonec působí jako vedlejší...

Příběh o vášni postrádající veškerou vášeň je hluboce nepřesvědčivý. Film začíná na přeskáčku v čase propletenými scénami, kdy je obtížné orientovat se, kde a proč jsme. Měla jsem pocit, že se dívám na trailer. Pak následuje fatální čin, který ale nemá žádné vysvětlení, trocha hysterie, pár blábolivých scén a nevýrazný konec.