The Fixer (1968)

"Rozoznať psa od človeka, je čoraz ťažšie."Tak toto bol úplne inýFrankenheimer, akoVtáčnik z Alcatrazu. Iná krajina, iná doba, desivá atmosféra cárskeho Ruska a pogromov na Židov. Neľudské podmienky vo väzení mali Jakova donútiť k priznaniu sa k zločinu, ktorý nespáchal. Jedna scéna horšia od druhej, dozorcovia sa prekonávali v brutalite, aby ho zlomili a mne sa na to naozaj veľmi ťažko pozeralo. VýbornýAlan Bates.

Já bych tomu rád dal vyšší hodnocení, vzhledem k tomu, že od přesunu do vězení to začne být postupně stále intenzivnější a Alan Bates podává skvělý herecký výkon člověka, kterého ničí zdrcující vylhané okolnosti a snaží si zachovat zbytky duševního zdraví v místě, kde to skoro nejde. Jenže na to bych filmu musel víc věřit zasazení do carského Ruska (kostýmy a sníh u dominantně interiérového filmu upřímně neudělají všechno) a hlavně by to někam do půlky filmu nesmělo působit tak podivně stylisticky stroze. Až jsem v tom Frankenheimera nepoznával, jelikož jeho filmy obvykle mívají mnohem vytříbenější kompozice. Dojmy mi shazoval i herecký výkon Elizabeth Hartman, která na mě působila mírně vyšinutě, ale dost pravděpodobně tak působit neměla. Vězeňské prostředí už pak je Frankenheimerovi vlastnější a nejspíš proto druhá polovina funguje podstatně lépe a také už obsahuje nejednu zajímavou obrazovou kompozici, především co se prací se stíny a obrazovou relativní velikostí týče. Jsou tu pak uvěřitelně zlí dozorci, pokaženě nastavená celá společnost a dá se prožít spolu s protagonistou, jak se mu neustále tenčí možnost osvobození a naopak je na něj nakládáno stále více vyfabulovaných obvinění jenom proto, že je žid a tehdy se na někoho takového dalo hodit prakticky cokoli. O to víc je pak zajímavější kontrast jeho snahy nezbláznit se a zároveň během ní udělá i pár chyb, které důvěryhodnost situace jenom podtrhují, protože tak nezlomnou povahu by měl málokdo. Ale i přes všechny klady, které nakonec dorazily, jsem z toho silnější dojmy neměl a popravdě nevím, kde přesně se stal problém, jelikož jméno scenáristy není jen nějaké náhodné do počtu. Nakonec mi to do sebe emočně zapadlo, ale příliš pozdě na to, aby mě to ještě stihlo výrazněji pohltit. Ale co jsem koukal na IMDB i Letterboxd, nemusím si připadat blbě, že zdejší osmdesátiprocentní hodnocení naruším... Nicméně v rámci Frankenheimerovy tvorby zatím ten nejslabší zážitek, teda poRonin, kterého mám pocitově zhruba podobně. Lepší 3*

Obvykle nemám moc ráda, když se Američané pouštějí do zobrazování ruských reálií. Myslím, že východnímu naturelu i komplikované historii nemůžou pořádně porozumět. The Fixer se ale Frankenheimerovi velice povedl. Možná je to tím, že zobrazený příběh má větší přesah, a mohl se odehrát kdekoliv a v jakémkoli čase... Téma obyčejného člověka, kterého semele systém a chce z něj udělat exemplární případ, je věčný. Jakov nechtěl být hrdinou, ale jak v něm narůstá vzdor, nemůže couvnout, nemůže se vzdát... musí to dotáhnout až do konce.

Chudobný a národnostne, nábožensky aj politicky vlažný Žid Jakov zhadzuje pejzy aj bradu a vyráža do mesta za lepším životom. To ho privíta pogromom, ktoré sa v cárskom Rusku začiatkom 20. storočia ešte zhusta praktikovali, zatiaľ čo na západe od tohto hrozného zlozvyku dávno upustili (ale chrípkových epidémií sa aj tak nezbavili a hlavne pozvoľna chystali systematickejšie a radikálnejšie riešenie, než agresívnych kozákov so šabľami na koňoch). Nijako zvlášť dobre sa mu tam nedarí, až kým pod cudzím menom nedostane šancu od bohatého antisemitského alkoholika, ktorého pozbiera zo zasneženej ulice. Dlho mu to nevydrží, systém na opútavanie pozornosti od reálnych problémov totiž potrebuje páchateľov domnelých zločinov a on je so svojou nepopulárnou povahou práve na rane. Zobrazenie fungovania menej šťastných obyvateľov onoho miesta v onej dobe a hlavne scény z väzenia sú často nepríjemné až vyslovene hnusné. Dobová výprava (nakrúcané v Maďarsku) v base aj na slobode veľmi podarená (až na pár stĺpov elektrického vedenia a antén na strechách v úvode filmu), slušná kamera, rovnako herecké výkony skvelé, od ústredného chudáka, jeho snaživého obhajcu, hnusných dozorcov v base aj vznešeného šľachtica (potešili ma starí známi bradatí zamračenciHugh GriffithaFrancis De Wolff). Silný zážitok, záver na môj vkus trochu zbytočne teatrálny, za štyri typy zločinných nosov.(vďaka Willymu Kufaltovi za zaradenie do premietania)

Je smutné, žeThe Fixer(aleboKto opravuje, ak použijeme slovenský názov z prekladu Malamudovej románovej predlohy) za bezmála 60 rokov od svojej premiéry takmer upadol do zabudnutia. Súčasný divák v podstate nemá žiadnu možnosť zhliadnuť toto pozoruhodné dielo v audiovizuálnom prevedení plne zodpovedajúcom jeho filmovým kvalitám. Samotný dej, hoci zasadený do obdobia súmraku cárskeho Ruska, pritom ponúka viaceré motívy, ktoré budú nesporne povedomé aj členom spoločnosti vzdialenej celé storočie v budúcnosti (vôbec pritom nenarážam len na doposiaľ pretrvávajúci antisemitizmus). Ide však iba o jeden z dôvodov, prečo hodnotím spracovanie strastiplného príbehu Žida Jakova, ktorý je neprávom obvinený z vraždy, tak kladne. Zo spočiatku pomalého rozjazdu scenár postupne prechádza k precíznemu vytváraniu surového obrazu dobovej „spravodlivosti“. Prezentácia degradácie ľudského jedinca je zložená z obrazov, ktoré miestami nútia diváka odvrátiť zrak, pretrvávajúca atmosféra bezútešnosti a stiesnenosti, funkčne dotváraná prácou s kamerou či osvetlením (respektíve jeho absenciou), mu však ani na chvíľu nedovolí odosobniť sa od utrpenia hlavného hrdinu. Frankenheimer dokázal natočiť ťaživú drámu, ktorá svojím naturalistickým rázom rozhodne nesadne každému, tým „odvážnejším“ však bezpochyby dokáže ponúknuť osobitý filmový zážitok, ktorý nevyšumí ani s dlhším časovým odstupom.(85%)