Sedm květnových dní (1964)

Výborný politický thriller, úžasné herecké duo (Lancaster - Douglas), ktorí sú u mňa jedni z najväčších hereckých hviezd!!!, a hlavne zdvíham nahor Lancastera, ktorý tušel jak nikdy! :) Rola generála Scotta, ktorý chce rozpútať vojenský prevrat, a zmocniť sa vlády mu sadla ako uliata... Na druhej strane stojí Kirk, ktorý sa mu jeho plány snaží prekaziť...

Zajímavý politický thriler. Filmařsky mám výhrady - přes skvělé herecké obsazení je to natočené poměrně suše, ukecaně, bez většího napětí, nedejbože akční scény. Celé mírové vyznění je poměrně naivní. Přesto dávám smířlivé 4 hvězdičky, protože podobný příběh na takové úrovni se jen tak nevidí. Prezident USA (March) se chystá podepsat dohodu se Sověty o jaderném odzbrojení a generál Scott (Lancaster) je jeho hlasitým oponentem. Jeho zástupce (Douglas) však odhaluje děsivou pravdu - Scott a další náčelníci se chystají v USA rozpoutat vojenský převrat a zmocnit se vlády. A tak začíná mravenčí sbírání důkazů a i po jejich získání není zcela jasné, jestli tohle prezident ustojí. Přes výše zmíněné výtky mě zkrátka ten příběh z nejvyšších kruhů politiky bavil, i když filmařsky to mohlo být i v roce 1964 více strhující.

Veľmi fajnový politický triler, ktorý najprv začína nevinne a príliš ukecane, ale rozhupne sa do skvele rozohranej hry. Možno z dnešného pohľadu mu chýba nejaká akcia a možno aj záverečný zvrat, ale na svoju dobu a v čase rozhypovanej studenej vojny ide o vydarený Frankenheimerov kúsok. Vysokú kvalitu dodáva nielen výborné obsadenie Douglasa a Lancastera, ale aj high-tech vyzerajúce interiéry vtedajšej bezpečnostnej organizácie (videotelefóny už ale boli príliš). O jasnom posolstve je zbytočné hovoriť.

Moc pěkný film s hvězdným hereckým obsazením. Pro mě velké překvapení, které předčilo očekávání. Režiséru Johnu Frankenheimerovi se podařilo vytvořit film s velmi napínavým dějem. Exceluje Kirk Douglas (plukovník Jiggs Casey) v první polovině filmu a Edmond O´Brien v roli senátora. Burt Lancaster také skvělý jako cílevědomý generál, který se vidí v roli příštího vládce. Nelze zapomenou na Fredrika Marche v roli prezidenta. Jeho myšlenky nositele míru a víra v demokracii se bohužel nesplnily a nemohou se splnit. To co už víme z minulosti je, že lidé se nemění. S novými událostmi a prezidenty jsme opět překročili práh studené války. Jaderné velmoci si vyhrožují vyhlazením, a kteří z nás mohou spoléhat na dostatek příčetnosti, jež zabrání pomyslnému stisknutí tlačítka.

Je ťažké sledovať snímok, ktorý končí záverečnou rečou prezidenta USA o tom, že jedného dňa sa všetka tyrania pominie a svet bude voľný a mierumilovný. Ani po 53 rokoch od týchto slov sa nič podobné neudialo a ľudstvo sa zo svojich chýb stále nepoučilo. Zbrojí sa stále, teror prekvitá. Tento snímok, ako nejeden pred ním a aj po ňom, chcel posunúť túto myšlienku masám, pretože práve jedine ľud v demokratickom svete má schopnosť zvoliť si, ako bude táto planéta pokračovať vo svojej existencii. Lenže volí stále iba zlo. Alebo nie? Tento film náležite napínavou formou sprostredkováva niečo, čo možno niekto bude považovať za výplod paranoidnej mysle, ale to niečo sa môže hocikedy, hociktorej nasledujúcej minúte stať zúfalou realitou.