Terč (1985)

Nachystaný zásah, cíl, ale nenachytaný, kudrnatý blondýn, když škrtají sršní, "střešní zápalku" nad ním, zatáčky s jobovkami. Není netečný, smečuje na zteč. Steče po něm potřebný pot. Uteče. Netrčí na jednom místě ve čtvrtích měst, které by malíř hodil na čtvrtku, spisovatel do črt. On načrtává vytušené linky, okolnosti, důsledky síry. Činné duše čertích služeb.

Bohužel nic moc.Hackman sice hraje,ale tahle špionážní linka je neskutečně zdlouhavá až to bolí. Scény jsou někdy úplně na pěst, střih nic moc.Když je akce,tak se to neustále zabíjí dlouhým monologem úplně o ničem třeba ke konci. Někdo možná ani nepřetrpí pomalejší začátek. Jasně,dojde k nějakýmu překvapení pro někoho,ale hrozně moc scén je pořád přehnaně dlouhý a vůbec ne poutavé scény, který jakoby režisér nevěděl jak prodat na plátno. Scéna s Fiatem vyhrává.

Pozoruhodná věcička, špionážní záležitost z dob dávno minulých říznutá rodinným dramatem v pevných rukách Arthura Penna, jehož poctivou práci lze jen obdivovat, každé mé setkání s jeho tvorbou dopadlo velmi dobře, tedy i tentokrát to klaplo. Gene Hackman v roli obyčejného taťky, jemně bačkorovitého typu, jezdí padesátkou, s poměrně dost problémovým vztahem k synovi (po pravdě řečeno taky bych s ním měla problém) a unesenou manželkou.. Právě únos vnese do rodiny spoustu změn, více upřímnosti, přiznání minulosti a houževnatý boj o záchranu člena rodiny.. U mě spokojenost..

Na první pohled jde podle všeho o průměrný film a těch 57% by tomu snad odpovídalo. Dobrá, pokusím se zůstat u toho, žeTerčje čistě průměrný film.
Zápletka vytváří prostor pro několik akčních scén, nutno uznat, že jsou velice profesionálně odehrány a natočeny, tvoří funkční prvek v ději, nezůstávají však jedinou devizí. Příběh, během něhož cestujeme z amerického Texasu přes Paříž do Hamburku a nakonec Berlína (na obou stranách tehdejší železné opony) v sobě nejen zachytává atmosféru dobu studené války, ale přináší v postavě hlavního hrdiny působivý dramatický portrét bývalého agenta, na jehož osud zvenku po letech doléhají stíny minulosti. Arthur Penn předkládá ve filmu na první pohled "béčkovém" více vrstev pro náročnějšího diváka. Napínavý děj s akčně špionážním charakterem také výborně dotváří napříč celým dějem táhnoucí se rodinná linka o opětovném hlédání si vztahu mezi dospělým synem a otcem, která dodává oběma hlavním postavám zajímavý rozměr navíc. Gene Hackmana podobná témata ve filmu vždycky přitahovaly (viz.Nikdy jsem nezpíval svému otci1970 neboMisunderstood1984) a díky tomuto aspektu Pennovu nabídku na akční film, jehož scénář ho původně tolik neoslovil, Hackman nakonec přijal a svým výkonem dle mého názoru film pozvedl minimálně o jednu další úroveň výš. To se bohužel příliš nedá říct o většině hercích ve vedlejších rolích, s jejichž výkony se film ve výsledku skutečně blíží spíše k průměru, než k čemukoliv výjimečnému. Nicméně jako vděčný divák... přál bych si, kdyby všechny "průměrné" filmy byly takhle skvěle propracované a měly k tomu alespoň jednoho skvělého herce v hlavní roli.70%

Jaká škoda! Žeru Hackmana, mám rád Dillona a vím, že Penn uměl...ale sakra vždyť tady mu ta režie pěkně ujela. Zvláštní mrhání potenciálem filmu a vůbec se nedivím, že toho jako (pravděpodobně) předlohy využili pro mnohem později natočené Taken pánové Morel a Besson. Mohl to být syrový špionážní thriller, ale proměnilo se to v hromadu klišé s pár dobrými, nadprůměrnými momenty. Takže hvězda za skvělý a uvěřitelný výkon Hackmana a druhá za moje první auto - Peugeot 205 GTI, figurující v poměrně povedený honičce.