Teherán 43 (1981)

Převážně koprodukce Sovětského svazu a Francie, kdy na francouzskou kinematografii je to značně utahané a na tu sovětskou kupodivu krapet rychlé. Dvojdílná nevyrovnaná podivnost plná předlouhých dialogů a občasných archívních záběru, které vyznívají naprosto zbytečně. Na špionážní filmy v tomto duchu byli sovětští tvůrci vždy kabrňáci. Akce poskrovnu aby se neřeklo a jinak neustálé konverzace a promluvy vedoucí akorát tak k uspání diváka. Jediný výrazný tu je Alain Delon, u nějž to ale dělá hlavně světový věhlas. Snímek o snaze potrestání dávných zločinců z dob války přináší sice zajímavý příběh, ale naprosto nešťastně ztvárněný. Ale taková už sovětská kinematografie prostě byla.

Teherán 43 má být špionážní velkofilm. Pustila jsem si ho kvůli Delonovi a moc jsem nečekala. Obávala jsem se nepochopitelného děje, hloupých dialogů, záplavy nesympatických postav, šílené stopáže, a že Delon nebude moc dobrý – pokud tam tedy vůbec bude. A představte si: mé obavy se do jedné vyplnily! To není špionážní ani velkofilm, to je uspávací droga. --- P.S. pro ty, co se chtějí na film podívat ze stejně nízkých pohnutek jako já: Delon se tam mihne v 5. a 42. minutě první části a v 1., 9. a 31. minutě druhé části. Nic víc a nic míň. :)

Na tenhle film mám jednu speciální vzpomínku - v době své základní vojenské služby jsem ho promítal. Byly to čtyři poctivě zaplněné kotouče (jak se tu žehrá na délku filmu, tak to mohu potvrdit), a já při zavádění do promítaček prohodil druhý a třetí. A nikdo nic nepoznal. Pokud bych měl hodnotit samotný film, opravdu má dva velké nešvary: jedním je zmíněná délka (ale známe i rozsáhlejší díla) a druhým fakt, že se zajímavou látkou se tvůrci nedokázali popasovat lépe. Každopádně si rovněž myslím, že to je zajímavý pokus o spojení sil dvou značně rozdílných kinematografií, který je pro diváky dnes už jenom raritou. A jen na okraj, jediná významná ženská role, kterou ztvárnila Natalia Bělochvostikovová, patří rozhodně k těm lepším částem filmu, stejně jako pro někoho možná epizodní, ale zapamatovatelná postava Alaina Delona.

Teherán 43 byl kdysi u nás promítán v rámci československo-sovětského přátelství na školách a hodnotím jej s odstupem dlouhé řádky let. Byl to především hodně nevyrovnaný snímek, kdy šlo o typický koprodukční produkt: západoevropské společnosti dodaly peníze a několik hereckých hvězd a hvězdiček, sovětský štáb doma film natočil. Projevuje se v něm řada nedostatků typických pro sovětskou filmovou školu, tedy především nesmylsně přetažená stopáž. Západní producent by nemilosrdně 3/4 hodiny filmového materiálu vyházel. Snaha natočit napínavý politický thriller s řadou akčních prvků navíc přes veškerou snahu místy vypadá v sovětském pojetí trošku legračně. Na druhé straně je zejména pro fandy filmové historie snímek zajímavý svým obsazením - u nás prakticky neznámý Armen Džigarchanian byl neobyčejně pozoruhodný herec, Kurt Jürgens tuším hrál Churchilla. Celkový dojem: 45 %.

Chvílema jsem se v tom filmu úplně ztrácel. Strašně přepálená stopáž, mraky jmen, takže potom jsem si už absolutně nepamatoval, kdo je kdo, námět výborný, ale scénář mizerný.