Syndrom vraha (1973)

Bez legrace.... Z tohohle filmu může vzniknout nějaká psychická porucha. Cítím se úplně trapně, že jsem něco takového zhlédl. Tento film jsem zhlédl jenom kvůli jedinému důvodu. Důvod byl tento: Několik scén v tomto filmu jsou kopie scén z filmu Willard (1971). Willarda zbožňuji. To je dokonalý film. Toto?! Toto je psychicky narušená *******!!!! Autoři tohoto filmu jsou velice (nebo možná byli, nemám zájem si o nich nic zjišťovat) duševně nemocní. Toto by nenatočil ani Gore maniak. Toto není brutální. Toto je úchylné. Děj je navíc úplně o ničem, a navíc nesmí chybět otřesní herci. A chudák ten potkan... Během toho filmu. Chtělo se mi brečet..... Tomuto filmu jsem dal odpad, a to jsem ještě sakra hodný!

Nie nezaujímavý o problémovom chlapcovi, ktorému začína prepínať viac a viac. Savage je v pohode, zápletka rovnako, aj keď som očakával nejakú nadstavbu. Vzťah medzi matkou a synom je miestami zvláštny. Ale miesto toho, aby ho dala na psycho-liečbu sa o neho "postará" sama. Tomu hovorím matka. Nie zlá dráma, ale trilerových prvkov mohlo byť k danej téme aj viac.

Mladý delikvent Terry (John Savage) se po 2 letech vrací z vězení, ve kterém si odpykával trest za skupinové znásilnění mladé dívky. Na první pohled se mladík zdá zcela "vyléčen". Opak je pravdou a první mrtvola na sebe nenechá dlouho čekat a rozhodně nebude poslední...John Savage to ve své první velké roli zahrál vcelku na úrovni a svým mladým šarmem si získal spousty diváků. Film má skvělý rozjezd, ale poté přechází do fáze nudy. Krve se šetřilo, což je škoda, jelikož Syndrom vraha se zdál na začátku vyjímečným thrillerem. Postupně se dostáváme do mysli šíleného vraha, což silně připomíná Normana Batese a nenávist k vlastní matce, která postupně vyjde najevo, to jen potvrzuje. Celkově jde film hodnotit jako lehký thriller s mírným násilím, s lehce zaschlou krví, nenávistí k vlastní rodině a k sobě samému.

Z jedné strany vhodně z odstupem zaznamenané osudy člověka, který to v hlavě nemá zase až tak úplně v pořádku i z možnou nápovědou, proč tomu tak je, nebo proč se na tom nic nemohlo změnit (i přesto, že jak ve filmu zazní "měl přece stejné možnosti, jako ostatní"). Na druhou stranu zaznamenané a podané tím nejtuctovějším, nejprůměrnějším a nejneoriginálnějším způsobem. Byť to pár zajímavých chvilek a okamžiků má (jen jsem čekal, kdy na to matka se synem vlítnou). Poměrně zajímavá mi přišla dějová odbočka/linie se nabízející se starší paní, škoda, že nebyla dále rozvinuta, mohlo by to být alespoň trochu zajímavější. Shitózní obraz mi už jen zapadal do atmosféry celého snímku, tudíž ani nějak zvlášť nevadil.

Filmov o nebezpečných psychopatoch a sexuálnych deviantoch bolo natočených mnoho a Killing Kind patrí v rámci tohto tematického celku k priemeru. Terry Lambert je síce vyšinutý tak akurát, no zo strany tejto postavy to chcelo viac iniciatívy, nakoľko celý príbeh stojí čisto na ňom a jeho konaní a keď má útlm Terry, tak ho logicky musia mať aj diváci. Takisto sa podľa mňa dalo viac vyťažiť aj z podivného vzťahu Terryho a jeho podarenej mamky Thelmy, nakoľko žánrové publikum má takéto uletené rodinky zväčša v obľube...