Šviháci (2008)

Jsem z tohoto filmu na rozpacích. Navzdory svému hvězdičkovému hodnocení ho v rámci ruské kinematografie považuju za jednoznačný nadprůměr. Vizuální i hudební stránka je opravdu působivá – krásná kamera i kostýmy, zdařilá hudební čísla, tvořící takový mix sovětského rocku, amerického rokenrolu, jazzu atd. Po formální stránce je to tedy lahůdka. Po té obsahové to tedy už taková sláva není. Jak už tu psali jiní, stopáž je natažená až příliš, film má pomalý rozjezd a děj je dost jednoduchý, takže to chvílemi byla trochu nuda. To by u muzikálu ještě nebyl až takový problém (nikdo mě taky nenutil dívat se zrovna na muzikál, když ten žánr vlastně nemám rád, že jo). Ale problém mám hlavně s vyzněním filmu (pozor, SPOILER). Má si snad divák z filmu odnést, že svoboda je mýtus a touha po ní s věkem zmizí? Že šviháci v sovětské diktatuře, kteří touží po „západní“, americké svobodě a hájí své právo nosit si a poslouchat si, co kdo chce, vlastně věří jenom iluzi, protože nic takového v bájné Americe neexistuje? Takže, šviháku, buď rád, že jsi tam, kde jsi, vždyť u nás v (sovětském) Rusku je stejně nejlíp? Takhle totiž přesně vyznívá jedna ze závěrečných scén. A to velké finále, kdy Mels a Polza, celí omládlí a veselí, jdou moderní Moskvou ke Kremlu a zpívají si bezstarostně Šaljaj valjaj, zatímco ostatní šviháci jsou buď ve vězení, na vojně, nebo v zahraničí, bylo až příliš kýčovité – starosti a problémy jsou najednou pryč, ideály zřejmě rovněž. Rozumím, že muzikálu sluší šťastný konec a tvůrci chtěli možná naznačit, že sovětská omezení a morálka jsou pryč, ale hlavní hrdinové se té sovětské morálce navzdory své povaze zcela podřídili, což film prezentuje jako jakousi vyzrálost, která přichází s věkem. Takže závěr se tváří jako happy end, ale takto pro mě šťastný konec tedy nevypadá a hlavním hrdinům jsem to štěstí nějak nevěřil. Ve výsledku tedy nemůžu jít s hodnocením výš, i když, jak jsem řekl, film svoje kvality určitě má.

Švihácimají švih, lehkost a přímočarý nekomplikovaný děj, který ‒ jak už to tak u muzikálů bývá zvykem ‒ nemá ambici hloubkově psychoanalyzovat hlavní postavy. Zatímco z hlediska módy není co vytknout, v rovině hudební to bohužel tak slavné není. Film používá anachronicky sovětské rockové hity pozdějších dekád, přičemž dobovéhorockabillyje slyšet jako šafránu. Stejně tak by neškodila větší autentičnost prostředí, které na mě působilo až příliš nereálně a snově, jakoby v oparu zalité bezchybnými pastelovými barvami, snad aby více vynikla šeď moskevských davů v čele s komsomolkami. Pořád se ale jedná o svižný a příjemný kousek stojící za zhlédnutí. Pro doplnění, páskové, československá obdoba ruských stiljagů, představovali dle dobové dokumentace ÚV KSČ takovou mládež, která „nezvyklým oblečením, okázale odlišnými zálibami a nápadným chováním dává najevo svůj odstup od průměrné veřejnosti.“ Celkově vzato: za mě palec mírně nahoru, 70 %, mohu vidět znovu. [viděno v květnu 2021 | komentář #49]

Revolta iným spôsobom obliekania, v ostrom protiklade k uniformnej šedi, kráčajúcej ulicami, je v totalitných režimoch obľúbeným spôsobom vyjadrenia odporu mládeže. Nevyžaduje sa politicko-intelektuálne dumanie, písanie letákov, či ilegálnych zinov, ba ani ničenie symbolov moci. Stačí sa fajnovo nahodiť. Tak, že ultrakonzervy samotným vzhľadom doženiete k zúrivosti. V Č-SSR bolo obľúbenou kratochvíľou morálnych dozorcov a kadejakej pomocnej stráže Verejnej bezpečnosti odlapávanie dlhovlasých máničiek a strihanie ich starostlivo pestovaných hár. V ZSSR sa do týchto akcií aktívne zapájali komsomoľskí komisári, podnikajúci zúrivé útoky na ošatenie západného strihu. Ich zbraňami boli nožnice, ich víťazným ťažením dominovalo rozstrihanie šiat, obstaraných na čiernom trhu a odstrihnutie časti bizarných účesov, či štylizovaných copov dievčat. Nech si to preberiem ako chcem, v porovnaní so Švihákmi sú Hřebejkove Šakalie roky len slabým odvarom, trikrát prelúhovaným a chuťovo nevýrazným čajom. Skvelá práca, pán Valerij Todorovskij. A za pankáčov v závere pol kaderníckeho bodu nahor!

Nejprve jsem dlouho otálel. Rusové a muzikál - bez toho se obejdu. Ale po pár minutách mne to zcela strhlo. Malinko jsem měl dojem, že inspiraci autoři nalezli u Formana a jeho Vlasů. Samozřejmě tomu chybí americká dokonalost, ale body tomu přidává nám velice dobře známá politická rovina a u Rusů nebývalá schopnost sebeironie.

Chvílemi parádní muzikál, chvílemi nuda.1) Základním problémem jinak parádního snímku je jeho délka. Prostinký děj bez songů je tak na 30 - 40 minut. Songy dalších cca 30 - 40 minut. Zbylá hodina je nudný

balast, který zvláště v první části filmu jen otravuje._____

2) Na druhé straně většina písniček a jejich hudební a taneční ztvárnění snese srovnání se špičkovými světovými muzikály, což je vzhledem k absenci muzikálové tradice v

Rusku a osobě 46letého režiséra Valentina Todorovského, pro něhož to byl první pokus v tomto žánru, pozoruhodné._____

3) Scénář vznikl už v roce 2000. Ovšem najít investory a sebrat odvahu do mimořádně náročného projektu zabralo ještě další léta. Věc zdržovaly i problémy s hudbou.

Režisér mezitím natočil s vybranými herci filmTiski_____

4) Velkou výzvou byla hudební stránka filmu. Po létech (doslova) hledání nakonec režisér použil hudbu skupin ze 70. a 80. let: Машина времени, Кино, Зоопарк,
Nautilus Pompilius, Ноль, Браво, Колибри, Чайф a Бригада С, které částečně hrály hudbu stylizovanou do stiljažského období. S novým aranžmá a novými texty (většinou)

nakonec songy slavily velký úspěch._____

5) Stiljagi se rozšířili od konce 40. let do začátku let šedesátých. Pojem Стилягa se objevil v sedmém čísle satirického časopisu Krokodýl 10. 3. 1949. Jejich vzorem byl

americký životní styl. Díky své apolitičnosti, cynismu a negativním postojům ve vztahu k sovětské morálce se rychle stali cílem Stalinova tažení proti tzv. kosmopolitismu

(rozuměj: všemu, čím vyčnívali z řady), zde vedeným zejména Komsomolem. Výrazně barevné až cirkusové oblečení, zvláštní slang a samozřejmě velký zájem o západní

hudbu a tance je činily viditelným celé společnosti, která, jak film dobře demonstruje, je většinou odsuzovala.Сегодня он играет джаз, а завтра Родину продаст - Dnes hraje jazz a zítra prodá svou vlast._____

6) Vznik tohoto hnutí souvisí s poválečným návratem statisíců vojáků, kteří viděli nesovětský životní styl a přivezli s sebou spoustu oblečení, gramofonových nahrávek apod._____

7) Spoiler. Film je ovšem spíš pohádka. Ve skutečnosti by si Mels oblečení v ceně několikaměsíčního platu na černém trhu těžko obstaral za pár brigád na nádraží. Tolerantní

postoj Fjodorových rodičů je spíš přání otcem myšlenky než reálná zkušenost. Rovněž idylický život v komunálním bytě je spíše z říše pohádek, o přátelském přijetí

narozeného černouška "za našeho" ani nemluvě. Realita života byla chmurnější a děsivější, než film zobrazuje._____

8) Spoiler. Na druhé straně vzhledem k ceně oblečení byly zásahy komsomolských úderek velmi citelné. Vyloučení z Komsomolu pak mnohdy znamenalo celoživotní stigma

bránící (nejenom) kariéře. Prodejce desek nakonec sebere milice, dalšího pošlou sloužit vlasti na ponorku, třetí dostává zákaz pobytu v Moskvě a celá skupina se postupně

rozpadne. Fjodor po návratu ze Států nachází jen Melse._____

9) 24letý Anton Šagin (Mels) působí na pohled trochu nevýrazně, ale hrát, tancovat i zpívat umí. Rovněž 26letý Maxim Matvejev (Fjodor - Fred, syn diplomata a šéf hipsterské party) patří dnes k vysoce ceněným ruským hercům. Roztomilý je 25letý Igor Vojnarovskij (Bob, učil Melse tancovat), který kvůli roli přibral 20 kg._____

10) Za zmínku stojí i pokoutně kopírované zahraniční desky. Na rentgenový snímek se pomocí záznamového zařízení přenesl originální obsah. Podobné "měkké" desky pamatuji ze svého dětství, kdy bylo možné nechat se nahrát ve speciálním studiu pro veřejnost a šťastný klient pak obdržel obdélníkovou ohebnou "desku", která se dala přehrávat na gramofonu._____

11) Slovo Mels sestává z prvních písmen jmen Marx, Engels, Lenin a Stalin. Za Stalina často rodiče toto uměle vytvořené jméno dávali svým potomkům._____

12) Znalým ruštiny udělá jistě radost stiljažský slang. Pár příkladů: Бродвей (hlavní třída, kde se scházeli - v Moskvě dnešní Tverský prospekt), Чувак (náš člověk), Динамо (taxík), Шузы (boty, z anglického shoes), Хата (byt), Лукать (hledět, z anglického look), Манюшки (peníze, z anglického money), Штатники (stiljagi se tak sami nazývali, od ruského Соединённые Штаты, tedy Spojené státy)._____

13) Rozsáhlé a velmi zajímavé informace o stiljagách jsou naruské Wiki._____

14) Spoustu zákulisních informací o vzniku filmu uvádí rovněžruská Wiki._____

15) Natáčelo se v Moskvě, Minsku a Petrohradu.