Strýček Búnmí (2010)

Film je pomalý a atmosférický, nicméně nejde o klasický západní styl, proto mě to trochu dezorientovalo. První dvě třetiny mi přišly naprosto nestravitelné. Prkenné herectví destruovalo atmosféru a zcela podkopávalo nohy justifikaci pomalého stylu. Dost překvapilo, když jen tak mimochodem jedna postava zmínila, že měla sex s kouzelnou opicí. To nebylo nic proti tomu, když v půlce filmu byl rovnou (neexplicitní) sex s rybou v čistě komediální podobě... a když už člověk nad filmem láme hůl, přijde poslední třetina filmu, která je VYLOŽENĚ BRILANTNÍ! Cesta do jeskyně temnou džunglí, jeskyně samotná, matně svítící takřka napodobující hvězdnou oblohu, kde skrze průrvu svítil skutečný měsíc. Následující zvláštní vize budoucnosti vyjevená skrze naraci a still images, meditace nad smrtí a konec samotný, kde se realita tiše warpuje způsobem, který zatím nedokážu vysvětlit.

„Oči mám otevřené, ale nic nevidím, nebo jsou zavřené?”
Strýček Búnmí, který si pamatuje své minulé životy, vidí ducha své zesnulé ženy, jeho dávno ztracený syn je zase lesním duchem a sám umírá na onemocnění ledvin - to vše je výsledek karmy za to, že zabil mnoho komunistů. Venkovskou farmu, kde tráví své poslední dny, kromě duchů navštěvují také ilegální migranti. To vše obyvatele farmy nutí ptát se, „jak tu kam žít se všemi těmi duchy a migranty?”
Ztrácíme se v magicko-realistickém filmu, zůstáváme v pokoji u televize, zatímco z pokoje odcházíme.

Pro toho, kdo se s tím nesetkal naživo, je to samozřejmě neuvěřitelné a tím pádem i nesmyslné. Sám jsem se s tím naživo nesetkal. Ale "Dotahování šroubu" Henryho Jamese (též zfilmováno) už je realitě hodně blízké. Východoasijské představy nám tento film navíc ještě odcizují, přesto se jedná o podívanou napínavou a plnou významů. Třeba tranformační / metamorfozní prostředí: jeskyně a džungle. Krasová jeskyně (snad proto, že jsem z Moravského krasu) má pro mě spíše negativní konotace, zatímco džungle mě fascinuje (podobně asi jako Celníka Rousseaua, škoda jen, že film je převážně ve večerních tlumených barvách - ale třeba obrazZaklínačky hadůz Musée d'Orsay je pro film zcela patřičný a použitelný). Strýček Búnmí tu sice přímo nepopisuje některá z jeho dřívějších zrození; ty se však evokují jeho předsmrtnou úzkostí... Nejlepší recenze: Morien

Tak jsem to konečně sehnal a konečně jsem to i viděl. A nelituju toho, ani té investice do DVD. Zprvu je nutné poznamenat, že Strýček Búnmí je dost duchovní film. Aby taky ne, když je to natočené podle knihy, kterou napsal mnich (to jméno si nepamatuji). Hlavně je to takové dost originální vyprávění o reinkarnaci a thajské mytologii. Hlavní postavu je strýček Búnmí, za kterým přijíždí jeho syn Tonga (myslím, že se tak jmenoval) a hned ten večer se začnou dít divné věci. Búnmímu, jeho druhé ženě a Tongovi se zjeví duch Búnmího bývalé manželky, která už je šest let po smrti a taky za ním přijde jeho ztracený syn, ze kterého se stal opičí duch. A takhle celé začíná tohle meditativní vyprávění o smrti a reinkarnaci, jelikož je od začátku jasné (minimálně od večeře), že Búnmí umírá. Ale upřímně, je to moc zajímavý film, ale místy je to fakt utahané. Třeba ta sekvence s princeznou se táhne, dokud nemá "sex" s tou rybou (což mám dojem, že tam je jenom proto, aby se diváci v téhle části nenudili, protože takováhle scéna - tu si bude pamatovat každý). Má to celé až snovou atmosféru, která se mi docela líbila, ale co se té příběhové části týče, možná ten děj měl být míň složitě vyprávěný. Já proti tomu nic nemám, já rád filmy, kde člověk musí zapnout mozek, aby mu děj došel, ale jak si tu čtu komentáře, někteří to vůbec nepochopili, není jich málo, a já se ani nedivím. Není to jednoduchý film, dokonce ani já si nejsem jistý, jestli jsem správně pochopil závěr. Tak jako tak, Strýček Búnmí je hrozně zajímavý film a jsem rád, že jsem ho viděl a docela se mi líbil. A kdyby nebyl tak utahaný a neměl zbytečné scény (princezna je toho krásným příkladem, ale zase, všichni si ji z toho filmu budou pamatovat...), dal bych rád víc. Takhle jenom silné 3*

Skvelé vybočenie zo šablóny a tempa hollywoodskej produkcie. Film nemá žiaden dynamický strih. Proste relax na Thajskom zapadákove. Zaujalo ma, ako s lahkosťou si žijú. Z druhej polovice sa ale vykľuje nezmyselná haluz, takže celkovo odpad. Jednu hviezdičku dávam za odvahu prísť s touto absurdnosťou ako hotovým dielom.