Sto dukátů za Juana (1971)

Príjemná televízna romantická hudobná veselohra s priamočiarym dejom bez Cervantesovského druhého plánu, v ktorej ide o lásku krásnej služobnej Kristínky a jedinou skutočne prekvapivou epizódou je Juanovo divadelné predstavenie Andersenovsky dehonestujúce miestnych šľachticov. Produkcia je televízne jednoduchá s originálnou výpravou a pesničkami, ktoré dokážu vyplniť aspoň časť deja atmosférou. Tú druhú časť bravúrne ovládajú herci a hoci film pôsobí ako divadelný záznam, dokážu svojim autentickým prejavom vniesť do deja náladu a humor.

Mygel de Cervantes y Saavedra bol novoveky spanielsky vojak, syn, otec, dedo, stryko, spisovatel, a nepochybne aj svokor, svagor a kmotor. Datovo sa vymedzuje tusim takto : september 1547 - apríl 1616 s jeho najznamejsim dielom Don Kichot de la Manca. Reziser Jaromir Pleskot /Obusku, z pytle ven, Clovek proti Zkaze/ natocil sympaticku normalizacnu komediu, ktora je dokonale oddychova, da sa vyborne odreagovat a pocuvat slusne pesnicky. Nadhera . 87 %

Jednoduché a přece působivé. Jde o TV inscenaci, ale nepřečíst si to, přísahal bych, že je to divadelní záznam. Bídná kvalita černobílého obrazu mne zmátla, myslel jsem, že je to tak o 10 let starší, ostatně nejslavnější Píseň pro Kristýnku vznikla o 15 let dříve. Není to hudba mého srdce a na tehdejší mladé, kterým normalizace vzala bigbít ,muselo tohle dílo působit jako rána pěstí mezi oči, včetně totálně inertního tématu (příběh je z doby španělské inkvizice, ale ta nemá žádnou roli). Z tohoto úhlu pohledu by bylo možné tvůrce nazvat režimními přisluhovači. Ale své kvality má a dnes je to příjemné retro na druhou. Potěšilo vidět, že Vladimír Brabec uměl zahrát i něco jiného než mr. Zemana.

"... stejně voní žluté květy šafránu..."; Zdeněk Petr a Vladimír Dvořák stvořili v padesátých letech náš první muzikál a byl to skutečný počin. Dnešní generace si nedovede představit, jak se našim otcům a maminkám tenhle příběh líbil. I když jde o prostý příběh vycházející z Cervantesových povídek, svého času poutal do divadelních hledišť i k televizním obrazovkám masy diváků. Krásné melodie příběh, který by jako činohra asi zapadl, ohromně oživily a ze dvou či tří z nich se staly skutečné evergreeny. Nemohu jinak než dát čtyři hvězdičky, i pro skvělé herce. Kateřina Frýbová dělávala jeden čas i televizní hlasatelku, úplně jsem ji vypustil z paměti. Byla to krásná holčina.

Jediné, co za něco stojí, jsou písničky, které ale fungují samy o sobě:Píseň pro Kristýnkuv podání Waldemara Matušky a Laďka Kozderková, která nazpívalaSto dukátů za Juana.