Stalingrad (1990)

Myslel jsem si, že hlavní nevýhoda filmu bude existence vynikající o tři roky mladší verze Josepha Vilsmaiera, jenže tohle neobstojí ani samo o sobě. První hodina a půl jsou skoro k nepřežití. Nebojuje se, žvaní se, postavy přicházejí a mizí, ale kromě politiků a pár generálů si nikoho nezapamatujete. Druhá polovina filmu už je lepší, ale jen proto, že se tu alespoň něco děje. Choreografie bojových scén je ale i tak vysloveně směšná. Útok na bodáky je skoro divadelní a tanky kolem sebe jen tak jezdí, aniž by se pokoušely zničit. Ozerovova opulentní druhoválečná dramata mám rád, jenže tohle je vážně špatné. Dokonce tak špatné, že je lepší i Bondarčukův (je to jeho syn) Stalingrad z roku 2013. Nikdy by mě nenapadlo, že poctivé davové scény prohrají s CGI peklem.

OzerovůvStalingradje labutí písní nehynoucí slávy Sovětského Svazu, a též pomníkem mocenských potřeb sovětských ambicí. Hlavním rytmem je tedy patos, k heroizaci "sebeobětavého" sovětského vlastenectví a k tomu "správnému" uvědomění. Vedlejším produktem je pak to karikování německé Třetí říše, čímž se však dostává karikaturních rysů i u některých výraznějších patetických gest vlastní sovětské velikosti. Díky posunu ve směřování sovětského komunismu se sice nalezla odvaha k jisté kritice Stalina i Chruščova, avšak s příliš velkým zpožděním a bez skutečné reflexe. Ozerov měl velké ambice, snažil se pojmout mnohem širší souvislosti i jednotlivce, vše je však překryté tím heroickým patetizováním. Vše zejména hlásá: Sláva, sláva Sovětskému Svazu! Tím hlavním hrdinou sovětského hrdinského eposu je Vasilij Ivanovič Čujkov (Powers Boothe), hrdinný velitel stalingradské obrany. Z dalších rolí: sovětský hrdina ze Španělska Rubén Ruiz Ibárruri (Fernando Allende), antifašista-agent sovětské rozvědky z Německa Harro Schulze-Boysen (Günter Junghans), hrdinný obránce jednoho ze stalingradských domů seržant Jakov Fedotovič Pavlov (Sergej Garmaš), lovec ze Sibiře, zaučující odstřelovače, Ivan (Fjodor Bondarčuk), odstřelovačka Nataša (Oksana Fandera), ten hrdinný komisař Kuzma Akimovič Gurov (Ljubomiras Laucevičius), Mamajevovu mohylu dobývající generál Alexandr Iljič Rodimcev (Sergej Nikoněnko), vrchní soudruh Josif Vissarionovič Stalin (Arčil Gomiašvili), hlavní ďábel Adolf Hitler (Akhim Petri), nebo nadřízení velitelé Čujkova Nikita Sergejevič Chruščov (Vadim Lobanov) a generál Andrej Ivanovič Jeremenko (Valerij Cvetkov). OzerovůvStalingradje z hlediska filmu pitomým výrobkem, aneb filmem se může vybudovat skutečný pomník k oslavě sebe sama, to je k oslavě sovětské velikosti. Monument patosu!

Od režiséra Jurie Ozerová se jedna o slabší film, umí daleko lepši. Co se tyče filmu tak je výborný. je to spíš válečná rekonstrukce s popisem událostí. Nejsou tam hlavni postavy, jenom představitele veleni Čujkov, Paulov atd. příběh píše samotny Stalingrad. Jedna se o velice zdařily válečný film. První polovina je docela nudná ale druha polovina to vyvažuje skvělou akci která je kvalitně natočena. Srovnáni nabízí jen Stalingrad z roku 1996 ale ten byl zaměřen z velké části na krutou zimu. Tohle byla cela bitva od začátků do konce. Trochu mi tam vadilo zveličeni německých ztrát a absence zimy.

Správný válečný film- politické souvislosti, historický kontext, špionážní pozadí, ne-učebnicové postavy, lidi z masa a kostí,válka, přiměřený hrdinný pathos, marginalizovaná romantika a přitom dost silná a přítomná/na rozdíl od některých amerických filmů, kde je mnohdy trapně vtíravá a falešná/. A k tomu příběhy "obyčejných lidí", kteří se snažili válku nevnímat a žít jakoby nebyla.

1. diel 60% Príbeh a priebeh prvého dielu opisuje, ukazuje a predstavuje nám Hitlera, ktorý svojou prefíkanosťou sa dokáže prebojovať až k samotnému Stalingradu. Arzenál je dobrý na všetkých stranách, kostýmy, vypráva, Hitler či Stalin vyzerajú vierohodne, ale akcie stoja skratka za prd. Pochody vyzerajú fajn a je pekne vidieť ako to všetko vybuchuje, ale postavy sú nezaujímavé a tak o nejakej atmosfére alebo napínavej bitke nemôže byť ani reč. Poteší ale voicover a mapa, ktorá pekne divákovi mapujú postupy nemeckých vojsk. 2.diel 80% Druhý diel začína presne tam kde skončil prvý. Hitler sa prebojoval až ku Stalingradu, kde narazí na ťažký odpor v podobe Stalinových chlapcov, ktorý majú jednoduchú a veľmi dôležitú úlohu - neustupovať. A tak stojí koľko krát proti Hitlerovým chlapcom, iba samotná odvahu a oddanosť k Ruskému národu. Jeden s ruských veliteľov predloží návrh aby sa na Hitlervové jednotky zaútočilo na inej strane a aby bol Hitler donútení rozložiť sily. Plán sa podaril a potom už len nasledovala ofenzíva sovietov. Druhý diel ma viac bavil, prišlo mi to zaujímavejšie príbehom, pribudlo viac akcie o niečo kvalitnejšej (pohlaď na stovky útočiacích tankov sa dnes už len tak nevidí) a celkovo to malo väčšie tempo. 70% - 3*