Spiritistický stoleček (1988)

Zmeska starších animákov a hraných pasáží, ktorú odprezentuje sám ich režisér. Prestávky medzi nimi sú ladené skôr do melanchólie a sentimentálnosti. Kedže väčšinu času tvoria práve predchádzajúce natočené materiály, nemá tento snímok nejakú väčšiu hodnotu. Animácia v podstate fajn, ale celkovo ma to nenadchlo.

Animovano-hraný projekt tvorí akýsi zostrih Grimanltových animovaných kraťasov. Spracovanie je fajn, účasť Anouk Aimée na záver bola príjemným osviežením.

Spíš než u klasického filmu jsem si uSpiritistického stolečkupřipadal jakoby u televizního pořadu své doby, jehož většinovou náplní jsou různé archivní video materiály kolem jedné osobnosti, v tomto případě krátké animované filmy Paula Grimaulta, a ty jsou volně propojené průvodním slovem či scénami ze studia – v tomto případě i s nahlédnutím do různých způsobů a technik animace, jež lze pak sledovat i v samotných filmech. Většinou jsem s tímto konceptem neměl problém: jednak mi nostalgicky připomněl dobu, kdy jsem podobně laděné hudební a zábavné TV pořady ze starší doby pravidelně sledoval... a dále, přestože lze namítat, že dvě třetiny filmy tvoří jenom značně starší animované snímky, samostatně bych si je nejspíš nepustil, takže jejich další zvěčnění se zařazením do celovečerního filmu s pěknými průvodními nápady metafilmového ražení (i s ožíváním starších animovaných postaviček v dialogu s režisérem) spíše vítám. Je to hodně poutavé a hravým způsobem mi přiblížilo jistou éru a tvorbu, resp. tvůrce v rámci animovaného filmu ve Francii. Ale také je pravda, že většinu nejzajímavějších nápadů v rámci pasáží mimo staré filmy předvede Grimault na začátku. Pro silnější dojem bych čekal určitě výraznější závěr takového setkání, než jen prosté odpromítání dalšího z archivních filmů tentokrát s ponecháním úvodních titulků a za početnější sešlosti animovaných postav ve studiu.[70%](20.11.2023)

Jako koncept je to pěkný nápad, neboť vysvětlí nezasvěceným základy práce animátora a ukáže zařízení jako je střihací stůl, ale vložené animace jsou sami o sobě velmi náročné na sledování a vydržet toto 80 minut téměř v kuse je nad síly většiny diváků.*** Ve zkratceTo jsi byl ještě na houbách.(12.12.2011)

V ateliéru slavného francouzského režiséra animovaných filmů Paula Grimaulta (Le roi et oiseau) ožívají postavičky z jeho starších filmů a Grimault jim vypráví o svých začátcích a o technice animace, přičemž jim pouští své stařičké grotesky, například Malého vojáčka či Strašáka... Některé z jeho starších grotesek mají zajímavé podtexty, ale většina... je prostě jako jiné staré grotesky. Grimaultův vrchol se nachází v překrásném animovaném filmu Le roi et oiseau a ten se vyvyšuje nad všechny jeho ostatní díla, Table tournante mne proto spíše zklamal, ačkoliv protiválečný filmeček o superdestruktivních válečných houslích, jejich hrabivém vynálezci a mírumilovném muzikálním psovi se zapsal mezi mé oblíbené západní animované tituly.(21.10.2004)