Divocí tuláci (1971)

I převážně komediální režisér Blake Edwards si zkusil natočit western a nedopadlo to zas tak zle. Jsou tu dva obyčejní, trošku jednoduší kovbojové, jeden starší a druhý mladý. Oba si po smrti kamaráda uvědomí, že život je krátký a pokud něco chtějí, musí to dostat hned - a vykradou banku. Za nimi se víceméně z donucení bohatého farmáře, kterému "patří" celé město, vydávají dva jeho synové. Je to takový pomalý, zemitý western se slušnými dialogy, pěkně zahraný - Holden i O´Neal, ale taky poměrně mladí Skerritt či Baker, známý z podějších bondovek. Jen se to při dlouhé stopáži, pomalém tempu a absenci akce či čehokoliv originálního docela vleče a dvakrát jsem u toho usnul. No a hádejte jak to dopadne.. Zkrátka 3* pro další slušný, ale obyčejný western.

OK. Film je dlouhý a jeho tempo je velmi pozvolné. Když si na to zvyknete, můžete zjistit, že je to poetický western (krocení divokého koně) s komediálními prvky (návštěva baru, péče o štěně), který vypráví jednoduchou historku o skoro náhodně vykradené bance a následném pronásledování, a přitom se dokáže vyhnout všem klišé. Postavy jsou dobře napsané, ostatně i zahrané, kamera je básnická a atmosféra se z původní téměř idyly začíná měnit v drama a vyčerpávající honičku na život a na smrt. Neokázalý, přesto dramatický a zasahující konec snímku zcela změní náladu celého filmu. Poměrně věrohodné zakončení bez iluzí, přesto neskutečné. Nejvíc na mě zapůsobila scéna, kdy se Holdem vyznává OŃealovi, jak silné přátelské pouto k němu cítí, protože pointa téhle scény byla ultimativní.

Velmi netradiční western se zajímavou zápletkou. Právě tou vybočuje, a proto bych ho fanouškům westernů doporučil (i když někomu jinému asi ne).

V 70. rokoch uz westerny tahali za vyrazne kratky koniec, kvalitne boli parodie na westerny, a to spaghetti westerny najma od BS/TH. S odstupom casu je to len ciry priemer, najma premrstenou minutazou : 64 %

Pěkný, veselý a zároveň smutný western. Chemie mezi O´Nealem a Holdenem je naprosto úžasná.