Smích racků (2001)

Život na Islande v päťdesiatych rokoch 20. storočia prostredníctvom náhľadu do života rodiny zo sociálne nižšej strednej triedy. Famílii dominujú ženy, obživu obstaráva jej hlava - rybár. Doma je pomenej prítomný, vďaka jeho každodennej pracovnej náplni na šírom mori. A tak väčšinu každodenných záležitostí riešia ženy. Do rodiny prichádza po rokoch z USA mladá vdova Freja. Príbeh je ozvláštnený Frejinými výletmi na nehostinné sopečné skaliská. Akoby sa tam z času na čas vydala konzultovať s nadprirodzenými bytosťami svoj ďalší osud, najmä čo sa týka ľúbostných vzťahov. Táto epizóda ostane až do konca (našťastie) nevysvetlená a tak ostáva jemný opar dráždivého tajomstva. Zvyšok je štandardný mix komédie, a drámy, v ktorom sa všetky konflikty napokon končia zmierlivo.

Ženy v hlavní roli. Ve filmu, kde vám neustále odvádí pozornost od děje naprosto úžasný jazyk. Ženy žijící ve špatných podmínkách, které se "jen" snaží urvat to nejlepší na trhu. Otázka zní- zajistí jim to spokojený život? Budou už pak klidné /dají už konečně pokoj/?
Hlavní "potvora" Freya vskutku nechce tak moc, navíc její sociální cítění je mnohem silnější než u naškrobených paniček z charity + má můj obdiv za to, že v přítomnosti tchyně je schopná označit ji za "čarodějnici", a nejen to... Freyino počínání sleduje její příbuzná, zvídavá Agga, která jí sice absolutně nedůvěřuje již od prvního okamžiku, ale nemůže si pomoct, je jí všude v patách.
Pokud se někdo pozastavuje nad malým zastoupením mužů.. jak bych to napsala šetrně, abych taky nebyla označena zafurii ala furioso... Nejsou tady zas až tak důležití, figurují zde spíš jako nástroje, nebo někdy spíš jako zvířátka(napsala jsem to jemně, že jo?)Celkově na měMávahláturpůsobí velmi pozitivně, což je asi divné, ale nemůžu si pomoct, závěrečné "odrovnání" a hudba mi nedovolí dát jinak než za 5*.

Opravdu svým způsobem originální mix komedie a dramatu, který ovšem nemusí každému sednout. Provokativní a záhadná Freya, kterou muži milují a ženy nenávidí s jejím povětšinou ženským příbuzenstvem, skládajícím se ze zvláštních postaviček různých charakterů, včetně nejmladší Aggy, která má oči a uši všude a sleduje vše, co se odvíjí kolem postavy Freyy. Některé momenty byly bezvadně zahrané, například v jedné scéně se napětí mezi Freyeou a tchyní dalo doslova krájet. To všechno plus skvělýsoundtracknavozující poválečnou atmosféru činí tenhle snímek velmi příjemným a rozhodně zajímavým. Hodně osvětlující komentář mázmiu. 75%

Po dlouhé době shánění jsem se k tomuto filmu konečně dostala. A můžu říct, že překonal mé očekávání. Jek je, dá se říct, typicky severské, nejedná se zde o čisté drama, ani komedii, i když to má prvky obou, poskládané v pěkné harmonii (že by tak jako v životě?) Děj není nijak složitý, ale o to více se může člověk soustředit na skutečné motivy jednání postav, zejména té hlavní, které mají své kořeny většinou v minulosti. Nikdy se nic neděje prostě "jen tak", vše má své opodstatnění a to, co může zpočátku vypadat jako bezohlednost a chůze přes mrtvoly za svým cílem, je vlastně zoufalá snaha o vymanění se ze svých společenských poměrů a jakási pomsta za křivdy minulosti. Každý zde za své činy dostane patřičnou "odměnu", to je asi to, co mě zde hřálo na srdci nejvíce, i přes tu mrazivou islandskou krajinu :)

Můj momentálně a asi na dlouho nejoblíbenější film. Film je spíše o ženách a také mám pocit, že ženy ho asi ocení trochu víc. :-) Ach ty intriky...
Co k filmu dodat? Hlavní hrdinka má jednoznačně symboliku severské bohyně Freyji, včetně jména. Těchto momentů se ve filmu objeví více. Chodí tancovat s elfy, dokonce i řekne, že ona sama je elfí královna. Rovněž pomáhá při porodu, a její průvodci jsou kočky, Ale Freyja má i temnější aspekty, umí se také mstít těm, kteří jí ublíží. V jednom momentu můžeme vidět, jak si spustí vlasy přes obličej a připomíná tak severskou bohyni smrti, Hel. Freyja má také aspekt bojovnice ve chvíli, kdy pomůže své příbuzné před výtržníky. Krom toho je také bohyní lásky, a tak dokáže oblbnout všechny muže okolo. A také si s nimi pohrát. Není zcela kladnou postavou, a tak je také vnímána svou malou sestřenkou, ale i ta jednou dospěje v ženu a pochopí.
Na tento film se dívám pokaždé znovu, a pokaždé mě pobaví a najdu v něm vždy něco nového. Jistě pobaví i ty, kteří třeba neznají severskou mytologii, ty narážky tam jsou takovou třešničkou.