Slzotvůrce (2024)

Celé to hodně táhne Caterina Ferioli, a tedy kdo si ji oblíbí, tomu se to bude líbit. Má to atmosféru a emoce proudí od začátku do konce, což je pro romantický film to nejdůležitější. A hudební složka velmi zdařilá. Je to teenegerská romantika, ale od Italů to není tak trapné jako od Američanů. Celé je to spíše taková jednolitá emoční plocha než nějaké drama, ale udělaná zajímavě esteticky, což Italové umí.

Grázl narcista manipulátor. Ufnukánek, žárlivec, zoufalec.Slabá, nadržená, pomáhajíc, i když o to nikdo nestojí.Rodiče, co adoptují děti, aby si nahradili syna. Výchova v USA je velmi smutná... Ufnukánek se chce smířit se slabou, ale pak jí zavede do místnosti, kde jí chce znásilnit. Slabá má 0 intuice. 
Incest v přímém přenosu. Film je prostě soft porno o slabé nadržená nanice a narcisovi, co trpí depresemi a ojel by cokoliv. Hlavně svojí ségru ze sirotčince.  Jediné plus za prsa, i když jsou nesouměrná :)

Překvapilo mě, jak moc je Slzotvůrce dobrý film. A jak moc dobrý young adult snímek dokážou natočit také Italové. Příběh dvou milujících lidí, které krutě poznamenal život v sirotčinci, se mi sledoval velmi dobře. Slzotvůrce se sice odehrává ve Spojených státech, ale provedení je ryze italské. Nejen znějící italštinou, ale i poněkud odvážnějším pojetím lásky mezi oběma protagonisty. Pokud by totiž tuhle látku točili američtí tvůrci, těžko by Slzotvůrce měl jiskřící náboj. A navíc by Simone Baldasseroni v roli Rigela neměl slušné množství polonahých scén, což mě mile překvapilo. Za sebe jsem maximálně spokojený, i když se nepovažuji za cílovku těchto young adult látek.

Tak jo. Strašně dlouho mi trvalo, než jsem se tím prokousala. Neustále jsme se k tomu vracela a nedávala to na jeden zátah, protože to bylo strašně cringe. Bylo mi u sledování občas tak trapně, že se to nedalo vydržet. Trapné scény obmotané týráním a poškozenými dušemi... nope, toto není můj šálek kávy. Herecké výkony byly divné, hranatý klučina v hlavní roli byl vůbec to nejhorší a celkově to bylo bez duše. Asi jako teen kniha dobré, ale zpracování strašné.

Všetci ako tak vedia že Netflix len raz za čas vypustí do sveta podarený romantický film. No čuduj sa Bohu že tento to ani z ďaleka nie je. Film je založený na románe od Erina Dooma. Kniha je podľa kritikov mierne nadpriemerná takže verím že celý príbeh mohol na papieri znieť skvelo. No koho bol nápad to pretvoriť do tak nudnej "romantickej" drámy?The Tearsmithje film ktorý sleduje postavy Nicu a Rigela. Nica si prežila traumatické detstvo v sirotinci po smrti jej rodičov, ktoré sa nám ukázalo na 5 minút takže žiadnu ľútosť ani sympatiu sme si zo začiatku zobrať nemohli. Rigel je nesympatický, čudný a hrozne mysteriózny človiečik na ktorého som sa jednoducho nezvládol pozerať. Postavy sú celkovo hrozne odpudivé ( Nica je jediná výnimka ) takže som sa nemohol vcítiť do nikoho. Chémia medzi nepokrvnými súrodencami takmer nefunguje a ich minulosť bohužiaľ nepoznáme vďaka 5 minútovému začiatku. Verím že svoje diváky to baviť bude určite, takisto aj dnešnú generáciu no mňa z toho vynechajte. Dej ma nevtiahol ani na jedinú sekundu a ja som sa snažil nezatvoriť moje očné viečka a nezapadnúť do večnej tmy. Podarilo sa, no neoplatilo.HODNOTENIE: 2/10