Tři tisíce let touhy (2022)

Od réžijného talentu, akým je p.Miller, by som nie že nečakal takúto záležitosť, ale skôr ju, po takompeakujeho kariéry, nečakal, pretože nie je moc niečím, čo by mu v rámci svojej formy prinášalo nejaké príspevky do vážnosti, práveže skôr naopak. Vidieť to ale takto neškodne poňaté, je milé už od podstaty svojej existencie a dupľom podstaty svojho efektu. Funkčné pomerne výrazne, atraktívne už menej, ale zato zaujímavé aspoň ako-tak. Aj keď sa jedná o rutinnú a svojím spôsobom z hľadiska idey ohranú romantiku, nejde o tak škodný výplod, ktorý by nevedel byť v rámci nej účinnýn, resp. oddychovým prostriedkom.

Narozdíl od mnohých madMaxařů, mě k tomuto filmu nepřivedlo jméno režiséra (s výjimkou Čarodějek z Eastwicku, mě ničím dalším nezaujal). Jsou to jiná jména a to Tilda Swinton a Idris Elba. Oba jsou mí oblíbení herci a navíc se mi dle synopse a rozporuplných reakcí diváků zdálo, že Tři tisíce let touhy, bude jeden z těch filmů, který je pro mainstream špatně vstřebatelný, tzn. není primitivní, prvoplánovitý, schématický... . No, tentokrát je to ovšem pravda jen částečně. První půle se mi moc líbila, celý ten koncept mě bavil. Postava Alithei až zneklidňujícím způsobem zrcadlí mě samotného, dokonce snad i věkem... . Džin se ji snaží přesvědčit, aby vyřkla svá přání a vypráví, jak se už tři tisíce let snaží dostat na svobodu. Takže dostaneme hned tři příběhy à la Aladinova kouzelná lampa, jen jsou vyprávěny nepohádkově a v případě toho druhého, kde vidíme morbidně tlusté ženy v rouše...plachtě Evině, je to skoro horor. Což je i pasáž, ve které jsem "sklouzl z háčku" a začal se trochu ošívat. Jsem si vědom, že primárně jde o milostný příběh a že co o sobě Alithea řekla v úvodu, mělo být součástí pointy...nemáme si lhát do kapsy, že jsme ve své samotě šťastní, protože... . Ale pravda je, že po tomto filmu si do kapsy budu lhát dál, protože mě tvůrci o výhodách soužití ve vztahu nepřesvědčili víc, než kterýkoliv jiný romantický film. A že by byl příběh džina a Alitheii nějak extra výjimečný, se mi taky nezdá. To, co se mi líbilo, byla intelektuální rovina vyprávění. Alithea jako inteligentní a nezávislá žena, diskutující s džinem, který byl naopak vroucí a přístupný lásce, byla zajímavá postava. Její transformace mě nepotěšila a nejspíšnamíchne i všechny přeemancipované ženy, které vztekle reagují na jakoukoliv zmínku o tom, že bez dětí a partnera nemohou být šťastné.Raději bych celou stopáž koukal jen na Tildu s Idrisem, jak mudrují o záludnosti přání a jak si vypráví příběhy.Několik moc pěkných momentů, bylo vykoupeno mnoha jinými, které byly v lepším případě nezáživné, v tom horším břečkoidní(míněno po obsahové stránce, vizuál je moc pěkný celou dobu).

Sice to britsky film nie je, no britskeho akcentu je v tomto filme pozehnane vdaka Tilde Swinton ktora intonuje a zatahuje o 106. Ale k veci. Mam rad taketo uvadzacske pribehy, ktore urobia filmu taku atmosferu okolo, a o to viac ked to ma do seba nieco myticke, starodavne alebo mysticke. Takze super. Navyse tento rozpravkovo-komedialny pribeh ma navyse este aj pointu ako laska dokaze zmenit aj takeho cloveka ktoreho tu nasa Tilda hrala. Nebudem prezradzat zaver, no v podstate ma neprekvapil kedze som tak nejak podobny zaver cakal. Fetch TV - Movie Box, streda 11.jun 2025

Od tohohle filmu člověk čeká na začátku víc. Půlka filmu se odehrává v hotelovém pokoji, kde se sdílejí myšlenky, historie, vzpomínky, je to krásný. A ta půlka je dostatečně silná a zajímavá, i když u 3. příběhu si už člověk říká, kdy se to posune dál a hlavně kam. A tohle si říká za dalších 10 minut, kdy se film posouvá do jiných scenérií a říká si to za dalších 10 minut a 5 minut před titulky chápe, že z tohohle nic víc nebude. CGI je krásné, jak Swinton tak Elba do toho dávají hodně a po herecké stránce tu není nic, na co si jde stěžovat. Jenže to je ono. Příběh filmu je docela přízemní a neposune se od těch 3 příběhů Džina na začátku nikam dál. Režisér prostě vybudoval nějaká očekávání a film končí bez napětí, bez větší myšlenky, bez rozuzlení, bez příběhu pro film jako takový. Swinton i Elba mají navíc a zde jim byly dány role, které zvládli levou zadní, protože film celou dobu snižuje to, čeho je schopen a co dodá divákovi. Film nejvíc zachraňuje první polovina a hezké CGI, pokud člověk u toho usne v 2. polovině, ani si to nemusí pouštět znovu, doslova o nic nepřijde, možná jen o zklamání. Je to jako když člověk nafoukne balónek a nic, prostě ho zavře do skříně a nechá ho pomalu ucházet, tři tisíce promarněných příležitostí, jak tenhle film mohl být skvělý s lepší myšlenkou. Ze začátku jsem si říkal, že ta jiná perspektiva na poměrně tradiční příběh je docela hezká, jenže perspektiva a herci neudělají vše a pokud mají mizerný scénář, dopadne to takhle. Upřímně být tam horší CGI nebo nudnější příběhy, jdu o jednu hvězdičku ještě dolů, jen mi nepřijde, že to je až zas takový propadák. Je to spíš jen promarněná příležitost a z větší části nuda.

Jeden z najpodivnejších filmov, ktorý som za dlhé roky videl a ktorý zároveň nie je určený primárne do filmových klubov alebo artových kín. Je to fakt slušný rozprávkový úlet a to dejom, štýlom rozprávania, vizuálnym stvárnením, opulentnou výpravou, kostýmami a strihom alebo lepšie povedané chronológiou - náväznosťou... Človek má pocit, že toto predsa nemôže držať pokope, že sa to zákonite musí rozpadnúť. Ale tento "dialóg" uväzneného džina Idrisa a premúdrelej "profesorky cez príbehy" Tildy (obaja hrajú skvele) sa aj napriek rôznym kotrmelcom dokotúla až do londýnskeho konca - a ako píšu viacerí, ten koniec je naozaj nezvládnutý. Pri záverečnej scéne som si naozaj hovoril: "a to kvôli TOMUTO som prešiel celých 3000 rokov rozprávania najroztodivnejších príbehov?". No proste z môjho pohladu to končí úplne banálne, ale predloha je od autorky-ženy, tak možno ženská časť publika to prijala úplne inak než ja... Film je miestami trošku cítiť otomanským resentimentom, ale zároveň sa tam konfrontačne stretáva mužská krvilačnosť, panovačnosť a sex. fetiš s ženským zmyslom pre vedu, umenie, mierumilovnosť a celkovo rozumnosť (čo je samozrejme prehnane silný feministický pohľad) ... Film ani neodporúčam, ale ani nikoho neodrádzam. Ja som ho videl od úplného začiatku až do úplného konca bez jediného prerušenia a ani jediný krát som nepocítil nutkanie to vypnúť, prepnúť, posunúť... Ak sa ma opýtate, čo ma donútilo tak sústredene sedieť v tom kresle a čumieť na to, tak na to vám ani neviem odpovedať. A pri tom to je v podstate fakt pomerne blbosť:) ...zmätočný film v zmysle že ma úplne zmiatol. A tým vlastne asi aj zaujal.... Že najväčším prianím človeka je byť plne milovaný, pochopený a prijatý iným človekom, alebo hoc aj džinom, je samozrejme hlavné "posolstvo", ale to dôjde asi každému, kto film videl, takže takú samozrejmosť tu nebudem hlbšie rozoberať.