Škola života (2009)

Inteligentní a roztomilá dívka, která chce studovat, přičichne k bohémskému životu a najednou je všechno jinak. Usoudí, že vzdělání je k ničemu. Od začátku bylo jasné, kam příběh směřuje, chápu, že se nechala oblbnout nezkušená holka, ale nechápu rodiče. Plno lichotek by ve mně vzbudilo podezření. A že by měl ten trouba dopisy v autě v přihrádce, to bylo nevěrohodné stejně jako chování jeho přátel. Škoda, z námětu se dalo vytěžit víc.

Ze začátku film působí poněkud banálně. Kolikrát si říkáte - to je Jenny fakt tak naivně vylízaná? Nicméně vše zachraňuje závěr, který celkové vyznění snímku pootočí o 180 stupňů - a tím se tedy vše vyžehlí a zacelí. Hlavním tématem je hledání v kompasu životních hodnot, které je nabaleno na svět dospívající studentky. Takže jo. Čtyři hvězdy stačí. Ve snímku rovněž potěší feeling šedesátých let a velké množství hlav známých z britských seriálů či filmů.

[2,5*]"You have no idea how boring my life was before I met you."Pomerne nudne stvárnený príbeh jednej mladučkej intelektuálky (výborná Carey Mulligan), múdrej ako hodiny, ale v konečnom dôsledku sa chovajúcej hlúpučko. Vrcholne nepríjemný mi bol ten jej románik s hádam o 20 rokov starším chlapom (Peter Sarsgaard), navyše ešte tak odporne slizkým. A korunu tomu nasadili jej rodičia, najmä nekonečne tupý ocko (Alfred Molina), ktorí ju v tom plne podporovali. Celá tá zápletka pôsobí veľmi umelo, odtrhnutá od reality. Potvrdzuje to aj ten presladený koniec."Ja nič neucítim, keď moja mama zomrie. To som existencionalistka?" "Nie, to si krava."

Vlastně nevím, proč dávám jen 4*, snad to přepíšu ... Perfektní prostředí, dobrý příběh, opravdu výborní herci. Hlavně Carey Mulligan (Daleko od hlučícího davu 2017) Psal se rok 1961, skutečně krátce před vypuknutím Beatlemanie. Člověk, resp. fanoušek Beatles si mnohem víc uvědomí, co všechno tihle hoši z Liverpoolu v Británii změnili. Tedy, nejen v Británii. Ne, opravuju původní hodnocení, je to 5*. PODRUHÉ 22-8-25 Naštěstí jsem zapomněl na pointu, takže tu byl stále potřebný náboj, i když člověk i tak tuší, že něco není v pořádku. Teď jsem měl takový trojboj s Rosamund Pike (Spojené království / Okamžik zlomu). V tomto skvělém filmu je především krásná ....

Vedle herců pracuje pro film věrná nálada raných šedesátých let. Na tradici školních uniforem útočí minisukně, na upjaté mravy rokenrol – a také premiantka třídy, jíž perlící Alfred Molina coby otec v kouzelných debatách rýsuje cestu na Oxford a neohrabaný spolužák dojemně a marně nadbíhá, času změn ráda podlehne.Vývoj jiskřivé, byť dlouho cudné romance má podmanivou náladu; bezstarostnou, radostnou, uvolněnou, a přitom s podprahovým tušením, že tu něco neklape. Typicky britský humor se vyžívá v duchaplných žertech i drobných detailech – a náhle použije mrazivou sílu při hrdinčině konfrontaci s učitelkami. Neboť dívka vede svou rebelii víc ze vzdoru než z lásky a za útěk před nudou platí. Škoda že její procitnutí a zmoudření film tolik ždímá a že si autorka předlohy tak okatě fandí. Jinak je Škola života vzorem chytrého vkusu, typicky britského v každičké vteřině.