Škoda, žes taková potvora (1954)

Mimochodom, i napriek tomu, že Vittorio De Sica, je uvedený, ako prvý v obsadení (v úvodných titulkoch), nemal pred kamerou až toľko hereckého priestoru, ako zrovna Sophia Lorenová & Marcello Mastroianni, kde tentoraz zaznamenávam ich už v poradí 'tretiu', spoločnú spoluprácu (začínajúcu titulomCuori sul marez roku 1950), ktorá de-facto; podľa mňa až práve teraz, konečne nastavila latku hodne vysoko, čo bude s prestávkami pokračovať až do roku 1994; končiac pri "altmanovke"Prêt-à-porter, keď počasštyridsiatich-štyrochrokov, spoločne účinkovali až v rovných14 tituloch, z čoho snáď automaticky vyplýva, že sa jednalo o naprostoikonickú, filmovú dvojicuv dejinách kinematografie! • On stelesnil mimoriadne dôverčivého taxikáraPaoloa Silvestrelliho, ktorý sa zapletie s akousi podivuhodnou skupinkou ľudí, medzi ktorými sa rovnako zrovna nachádzala i ona, hriešne zvodná:Lina Stroppianiová, ktorá sa začína pomaličky pohrávať s jeho (po)citmi. • Ďalší taliansky režisér A. Blasetti, s ktorým sa premiérovo stretávam, vytvoril nadštandardne svižnú komédiu, kde sa to len tak hemžilo samými, vtipnými dialógmi, ktoré je neuveriteľná radosť vstrebávať. A síce to finále je predsa z mojej strany trochu diskutabilnou bodkou za predchádzajúcim dianím, ale nakoľko som sa počas sledovania titulu:Peccato che sia una canaglia, sotva pozrel na hodinky (ani jediný raz!), tak opäť sa dostavuje vysoká spokojnosť, pozostávajúca najmä z ústrednej dvojice, ktorá odštartovala hviezdne duoLorenová-Mastroianni.

Příjemně svěží a zábavná komedie, která se ve velkém stylu slov a akcí valí nezadržitelně vpřed, aby pak nakonec slavila láska své vítězství. Řidič taxíku Paolo (dobrý Marcello Mastroianni) versus zlodějka Lina Stroppiani (skvělá Sophia Loren, nespoutaný živel). Pokus o krádež, lhaní, honění a chytání zlodějky, podvody, nezkrotná výřečnost, umanutost po spravedlnosti a touze po pomstě, náhody a nehody, karneval emocí a slov, svérázná partie na komisařství a uvolnění při vzájemném zjištění lásky. Je to nespoutaný gejzír, který se valí směle a nebojácně do výšin, aby postupem času mohutněl. Jeho tok místy zpomaluje, aby v ještě větší síle chrlil svojí horkokrevnou a neposednou zábavu. Poťouchlou, rošťáckou, výřečnou a především dodávající dobrou náladu. Třetím důstojným hráčem do party ústřední dvojice je Linin otec Vittorio Stroppiani (skvělý Vittorio De Sica, jinak vynikající režisér), otec zlodějské rodiny s pragmatickým pohledem na posouvající se realitu, jehož výřečnost a schopnost se dostávat ze zapeklitých situací je úchvatná. Z dalších rolí: zlodějíčci Peppino (Giorgio Sanna) a Totò (Michael Simone), snažící se ukrást Paolův taxík, přísný policejní komisař (Mario Passante), okradený Michele (Umberto Melnati), a jeho žárlivá žena Elsa (Margherita Bagni), a zloděj Fortunato (Vittorio Braschi), spolupracující se starým Stroppianim. Skvělá zábava, hravá a svižná, která nenuceně vhání úsměv do tváře a dobrou náladu do duše.

Mladý poctivý taxikář Paolo ( Marcello Mastroianni ) je málem okraden o svůj zánovní automobil dvojicí výrostků a krásnou Lindou ( Sophia Loren ). Už v té době byl na autě ale alarm :-). Linda se po té pouští do hromady lží a v těch pokračuje i o Paolovi směrem ke svémo otci ( Vittorio De Sica ). Ten jen zloděj specializující se na krádeže na nádražích. Paolo se neustále snaží dostat Lindu na policejní komisařství, ale když se mu to povede, tak Lindy otec jako výborný stratég udělá toho špatného vlastně z Paola. V celém snímku se střídá zamilovanost Paola s nenávistí, která přijde po každém Lindy podrazu.U snímku jsem se zasmál a celé to končí typicky italsky, kdy teprve po pár fackách padne Linda Paolovi do náručí. Když si Sophia Loren stále pobrukuje Bingo, Bango, Bongo je kouzelná.

V čilé konverzačce podle povídky Alberta Moravii (vyšla česky pod názvem "Zběsilec" a má spíš povahu smutné existenciální grotesky) je mladičká Lorenová pastvou pro oči a De Sica pastvou pro uši; Mastroianni přihrává.

Lorenovou nemusím a pokud hraje celý film, jako zde, stylem "podívejte, jaká jsem krásná vykroucená frajerka!" je pro mě dokonale "nesnesitelná". Námět je ale povedený a komický, herecké výkony kvalitní a kouzlo starých černobílých italských filmů je zde také - a to mám ráda.