Šílená dovolená (2019)

Francouzské komedie jsou obvykle dost šílené, s ničím a nikým se nepářou, což ze začátku vypadá i na tento případ, ale škoda, že postupem času to spadne do klasického stereotypu vztahové komedie, kde musíme odklikávat jedno klišé za druhým, a vyvrcholí ve fekálním humoru. Herci a tvůrci si pochopitelně zaplatili hezkou dovolenou na Ibize, ukázali atmosféru ostrova (jestli skutečnou nebo ne, to netuším, nebyl jsem), ale na staré Francouzské pecky se to prostě nechytá. Na zájezdovou cestu autobusem na letní dovolenou asi dobré na nabrání atmosféry, ale pro filmový večer toto prostě nestačí.

Francouzi si poslední dobou nějak začali na letních komediích ujíždět, stejně tak jako Christian Clavier na usedlých zralých mužích. Takže tady máme baleárskou Ibizu, konzervativní postarší pár, pubescentní potomky, letní idylku a nečekané situace. To je všechno v pořádku…..i nějaký summer vibe je z toho cítit. Ale pak tady je samotný děj a ten spíš, co jiného kopíruje  představitele hlavní role Christiana Claviera. Prošedivělý, při těle, mající rád to svoje a to zase není to, co u letní komedie vyloženě hledáme.

Milá. úsmevná, aj keď pomerne neškodná a ničím nevyčnievajúca pohodová francúzska komédia. Človek nevýska od radosti, sem tam sa zasmeje, ale určite neľutuje čas, ktorý tomu venoval, pretože to má rozumnú stopáž na svoj žáner a účel. Samozrejme je škoda, že už nedostávame také pecky ako Čo sme komu urobili, ale žiaľ aj s našimi Francúzmi to nejde stále len do kopca a v podstate v súčasnosti už je istota vysoko nadpriemernej až perfektnej zábavy istá len pri due Boudali a Lacheau.

Film jsem si pustil kvůli Christianovi Clavierovi, kterého hlavně teď staršího v těchto  rolích upjatých puritiánů fakt můžu. Žádná velká očekávání jsem neměl.  Domníval jsem se, že prostě postačí, když to bude taková pohodová oddychovka a trošku si užiju Claviera. Je asi normální, že rodinné dovolené bývají komplikované a  když si odmyslím ty dealery,  zbude mi v rámci formy a záměření ještě celkem ucházející komedie, která občas pobaví (návštěva Clavierových rodičů), občas je trapná (zalití hovny - fekální humor hůře snaším), hodí se třeba na nějaké společné nenáročné sledování (s kámošena/s rodinnou/na letní kino/jako kulisa), ale ani samotného mě neurazila  a Clavier si odehrál svůj standard. Jeho podbízení dětem bylo vtipné.

Christian Clavier já ho mám rád! Jenže když v celém filmu najdete oblibu jen v jedné postavě a ano příběh vás nijak nepohltí a od půlky filmu už jedete jako automat a běžící plátno je jen pozadí k čemukoliv jiného ... Je to špatný. Ibiza, techno, party, drinky ... Mělo by vás to rozproudit a nic. Nuda. Pár vtipných hlášek, sem tam nějaká scénka, která na vteřinu řekla teď se dívej.