Já a můj terapeut (2024)

Jako dlouholetý obdivovatelChristiana Clavierajsem si v posledních letech zvykl na drobný kompromis: brát jeho nové komedie spíš jako bezpečný průměr než jako vrcholy kariéry. Ne že by byly vyloženě špatné, ale jeho talent v nich často zůstával nevyužitý. O to příjemnějším překvapením je komedie Já a můj terapeut, která se s lehkostí a sebevědomím vrací k tomu nejlepšímu, co Clavier umí — k přesně dávkované ironii, cholerickému rytmu a citlivé práci s charakterem. Úspěšný terapeut Olivier Béranger má vše pod kontrolou: kariéru, manželství i vlastní image muže, který rozumí lidské psychice. Tedy až na jediný problém — pacienta Damiena Leroye. Přecitlivělého hypochondra, který se bojí téměř všeho, co existuje, a který odmítá opustit terapeutovu ordinaci i jeho život. Když už Béranger nevidí jinou cestu, poradí svému pacientovi to nejbanálnější a zároveň nejnebezpečnější: aby si našel lásku. A právě zde film rozehraje svou hlavní partii. Béranger se chystá oslavit třicáté výročí svatby, na rodinné setkání dorazí i jejich jediná dcera — a s ní její nový partner. Damien Leroy. Terapeutova noční můra dostává lidskou podobu a usedá k rodinnému stolu. Od této chvíle se snímek mění v rafinovanou partii psychologického šachu. Doktor využívá vše, co o svém pacientovi ví — jeho fobie, úzkosti, děsy i slabosti — aby vztah sabotoval a „zachránil“ dceru před mužem, kterého považuje za naprostou katastrofu. Situace jsou vtipné, ale nikdy vulgární či laciné. Humor zde nestojí na okázalých gagech, nýbrž na nadsázce vycházející z reality — z drobných lží a snahy mít vše pod kontrolou. Zvláštní radost přinášejí jemně jedovaté poznámky Bérangerovy manželky, které naznačují, že jejich manželství není tak harmonické, jak si hlavní hrdina myslí. Právě v těchto drobných náznacích film nachází svou lidskost. I proto působí zavádějícím dojmem časté srovnávání s úspěšnou komediíFotr je lotr. Zatímco tam vládne otevřený konflikt, tento snímek pracuje s jinou energií — tišší, založenou na manipulaci, ironii a nevyřčených pravdách. Obsazení je mimořádně sympatické a chemie mezi postavami funguje bez jediného zaváhání. Interakce jsou plynulé, přirozené a nikdy nepůsobí křečovitě. Přestože je vývoj děje v rámci žánru předvídatelný, film si udržuje divákovu pozornost díky své lehké, příjemné atmosféře a přesnému tempu. Řemeslně je navíc zpracován s velkou jistotou — vybrané lokace a krajina dodávají snímku vizuální klid a eleganci, která příjemně kontrastuje s vnitřním chaosem postav. Zvláštní kapitolou je český dabing. ObsazeníMiroslava Donutilado role doktora Bérangera bylo nejen skvělým marketingovým tahem, ale především výborným uměleckým rozhodnutím. Donutil dokáže Clavierův projev nejen přesně následovat, ale i citlivě převést do českého prostředí. Jeho hlas podtrhuje herecký výkon, zachovává rytmus francouzského humoru a zároveň nabízí jeho přirozený český ekvivalent. Stejně přesvědčivě fungují i ostatní hlavní role, což není samozřejmost ani u mnohem ambicióznějších projektů. Já a můj terapeut je důkazem, že komedie nemusí být hlučná, aby byla účinná. Stačí dobře napsané postavy, přesné herectví a pochopení lidských slabostí. Clavier zde znovu ukazuje, že jeho komický talent nestárne — jen potřebuje správný materiál. A tentokrát ho dostal.

Potřebovali jsme s manželem zabít čas ve městě a v kině zrovna nedávali nic lepšího, takže to padlo na francouzskou komedii. Miluju staré francouzské komedie, ty nové jsou tak padesát na padesát, někdy se vážně povedou, jindy ne. Tady se přikláním spíš k té druhé verzi. Byť se na Claviera dá koukat, je vtipný a herecky je tu nejlepší a film táhne, tak scénář je příšerný. Konec je předvídatelný a i ty vtipy za moc nestojí. Upřímně, úplně zbytečně vyhozené peníze za kino.

Nemal som veľké očakávania, jedinou záchranou bol pre mňa hlavný predstaviteľ série čo sme komu urobili, a.k.a. francúzsky de Niro (z wishu), ktorý má skvelý komický look. Bol som pripravený na to že ide o kópiu fotr je lotr. Prekvapila ma krásna Claire Chust a jej killer legs, ako aj Rayane Bensetti a.k.a. Handicapman 😅 pri pár scénach som sa fakt že nasmial, nuda v kine rozhodne nebola. Film je podľa mňa tak na 70%, tak dávam 4* nech zvýšim trošku rating.

Herce který hraje psychologa (Christian Clavier) mám ráda. Takže když jsem ho viděla v tomto filmu potěšilo mě to. Vlastně on je ten kvůli kterému ten film stojí za to sledovat. Priběhově je to slabota. Ten trouba na vozíčku mě tak vytáčel že jsem měla chuť vstoupit do filmu a nafackovat mu. Je to spíš pohodový film u kterého nemusíte přemýšlet ale zároveň film který stačí vidět jenom jednou. 
3*

4/10 ... nova francuzska komedia s hviezdou serie o nevrlom otcovi troch dcer ktore maju troch multikulturbych manzelov Co sme komu urobili ... aj tu hra otca - slavneho terapeuta ... ktoreho dcera zacne chodit s jeho pacientom s roznymi fobiami ... kedze vsetky jeho fobie pozna tak sa bide snazit spolocny vikend urobit vsetko preto aby sa s nim dcera rozisla avsak laska je mocnejsia a tak sa spolocny vikend k oslave 30 vyrocia svadby meni na sled polosmiesnych nedorozumeni ... film je dost chaoticky a vela dejovych linii nie je dotiahnutych dokonca co je celka skoda lebo to malo ovela vacsi potencial