Síla odvahy (2008)

Veľmi nepreferujem špionážne či odbojárske filmy a preto som sa týmto agentkám dlhodobo vyhýbal, no nemal som prečo. Výborné herecké výkony, príbeh o odvážnych ženách podľa skutočnosti, o ženách, ktoré si právom môžu hovoriť silné ženy a nie ako dnes, keď si dáva hashtag "woman power" na instagram každá predavačka kolagénu. Mne sa agentky teda páčili a nielen fyzicky a hoci úloha a sila tohto odboja môže byť zobrazená do určite miery prehnane, aj tak je to solídne natočené a hodnotím pocitovo, pretože som sa v tomto tempe ani chvíľu nenudil. Čo sa týka ženského odboja ako takého, dovolím sipikošku mimo filmu, ktorá potvrdzuje, že u takých Poliek bol ten odboj voči nacistom výrazne príjemnejší ako u Francúziek. Poľským odbojárom bola totiž veľmi dobre známa situácia v poľských nevestincoch a neušlo ich pozornosti, že mnoho prostitútok je nakazených syfilisom. Napadlo ich, že by nebolo od veci trochu podkúriť tým Nemcom a poskytnúť im možnosť tiež sa nakaziť. V domoch lásky tak nacistickým vojakom podsúvali úmyselne len nakazené prostitútky, v tomto prípade vlastne biologické zbrane. A pretože sa Nemcom poľské dievčatá veľmi páčili, za krátky čas sa stal syfilis veľkým problémom Wehrmachtu, o čom svedčia i archívne dokumenty priamo z Bundesarchivu. A že to Poliaci skutočne robili vedome, svedčia aj slová Jána Karskiega, kuriéra poľskej armády:„Opakovane sme organizovali schôdzky nemeckých dôstojníkov s prostitútkami, o ktorých sme vedeli, že boli infikované pohlavnými chorobami.“Nanešťastie, nie je známy žiadny prípad, že by akákoľvek z týchto vlasteniek bola po vojne vyznamenaná.

Skvělý námět a v podstatě i vcelku slušně zpracovaný, jen místy by to chtělo hlubší propracování. Nevím do jaké míry se drží skutečnosti, ale občas prostě vyznívá příliš povrchně. Člověk pak má pocit, že stačí vybrat pár náhodných žen, poslat je bez výcviku do Francie a SS má rázem obří problém. 65 %

Kvintet špinavkyň. Pocta statečným dámám ve francouzském odboji, které když padly na kolena, nebylo to kvůli modlení. Když jde o svobodu a život, každý by měl použít tu nejlepší zbraň, co má.. Váleční veteráni Salomému filmu vyčetli, že se do odboje nevstupovalo z donucení, ale patriotismu. Já bych mu vytknul, že se moc nepáral s autentičností a zároveň nebyl schopen přijít s něčím, co by tu už x-krát nebylo a lépe. No nic, Jour J zůstal neprozrazen a ani nebylo potřeba ojet Pétaina..

Pětice francouzských žen je v kvěnu 1944 vyslána na nebezpečnou misi, jejímž cílem je osvobodit z německého zajetí britského geologa a provést atentát na plukovníka SS...Příběh je inspirovaný skutečnou událostí, avšak je těžké uvěřit, že by se taková akce tvořila způsobem, jak nám ho nabídl scénárista a režisér v jedné osobě Jean-Paul Salomé. On nám ho vlastně ani nenabídl. Čtyři ženy, z nichž tři neměly absolutně páru o zbraních, boji a skákání s padákem, se ze dne na den promění z tanečnic a lehkých děv ve speciální jednotku, která seskočí padákem na nepřátelské území, někde se převléknou za zdravotní sestry a dostanou se kam potřebují - jak je to jednoduché. Potencionálně velmi zajímavému námětu se nedostalo uchopení, kteréby jej lépe zúročilo, ať jde o práci scénáristy, režiséra, a třeba i herců. 55%.

Konečne film, ktorý zdôrazňuje, že aké dôležité úlohy mali (aj) ženy vo druhej svetovej vojne. Príbeh (spíš) klasický, réžia však trošku priemerná (hlavne ten prostredný pasáž by potreboval transfúziu). Herečky prekrásne a sympatické, medzi nimi S. Marceau jednoznačne dominuje.Osobné hodnotenie:78% (***)