Sang Krasue (2019)

Snažil som sa tomu ísť naproti. Lebo ten film si to vyžaduje. Ale nedalo sa. Po prvej hodiny prišli výraznejšie logické kiksy a zvraty, ktoré síce umocňovali vzťahové línie, ale v rámci toho, o čom film bol, pôsobili vyslovene smiešne. A to ani nehovorím o fakte, že je to žánrovo nevyvážené. Scenár bol možno fajn. Určite ponúkal hru s pravidlami. Mohla to byť chuťovka typu Od súmraku do úsvitu len na Thajský spôsob. Budhistického mnícha s brokovnicou to má. Lenže Mongkolsiri nevie režírovať. Nevie podávať informácie. Jeho tempo je mdlé a nudné a prechod medzi žánrom romance/horor pôsobí ako z dvoch odlišných ale rovnako zlých filmov. Sa čudujem, že som to dopozeral bez toho, aby ma to nudilo, alebo aby som bol nasratý. Každopádne jedna z tých vecí, čo ide úplne mimo mňa. Hlavná herečka je ale pekná.

Moderně pojatá pohádka o ženském démonovi a dvou zamolovaných nápadnících. Technicky velmi solidně natočené, triky se šetří, ale co se do filmu dostalo je nadprůměrně realistické a dobře zasazené do kontextu. Hollywood by se mohl učit, jak triky mohou film pozvednout a ne umlátit rozsahem poloviny filmu. Ve filmu převládá romantická část a místy budované napětí ubíjí dvouhodinová délka.Vyvrcholení je typicky asijské, takže nic pro děti.

Už dávno víme, že v Thajsku umí víc, než jen polívky a nakopávat holeně. Sang Krasue je krásný příklad obrovského rozdílu v přístupu k hororvým prvkům, oproti ...třeba popcornářům z Hollywoodu. Zatímco zmiňovaní przniči jakékoliv mytologie, či pověsti, zpravidla vychrlí desítky plochých, krvavých a scénáristicky primitivních rádobyhororů, ty asijské kousky většinou staví na příběhu, který téměř vždy vychází z disharmonie energií. A to se mi líbí. Krasue je evidentně v Thajsku poměrně populární, protože toto není zdaleka první film o ní. Nám se to zdá být jako bizár...hlava oddělená od těla, která poletuje a požírá..., jenže ústředním motivem je milostný příběh. A za mě velmi dobrý příběh. Hororráři si tady příjdou na své spíš ke konci, ale i tak už v tom budou zamotané emoce, takže si myslím, že to moc lidí neocení. Pro romantické duše to bude asi dost strašidelný... . Těžko říct, jak vypadá cílovka takového filmu. Podle hodnocení nás moc nebude, takže i když to objektivně za full není, já je dám. Emoce to ze mě dostalo, legenda se mi líbila, zpracované to bylo taky moc hezky...vlastně to byl letos nejlepší horor, jaký jsem viděl.

Nooo, měním hodnocení na 1 hvězdu... Přišlo mi to jako totální kravina, ale když jsem začala přemýšlet, kde se v Thajcích berou takovýhle nápady, začala jsem hledat nějaké informace, zda není film inspirován něčím mýtickým z Asijské kultury, nebo zda se režisér neinspiroval nečím hlubším. Nooo, a ono jo. A můžu říct, že film je dle této myšlenky zpracován velmi poctivě.. Nicméně to nemění nic na tom, že mě film opravdu nebavil, a už vůbec ne ti amatérští herci.. Film působí spíše jako pohádka.

I monstra mají city. Toť tenhle film v jedné větě. Je snad jenom jedna země, která mě nikdy s horory vyloženě nezklamala, a tou je Thajsko. Pravda, viděl jsem od nich dva slabší kusy, ale oba i tak měli něco do sebe. A Sang Krasue je dost povedený horor (+fantasy + pohádka, i když docela krutá) s originálním monstrem, které dokonce má nějaké city. A ono to má docela zajímavý příběh, zajímavě se vyvíjí, má to sympatické postavy a i když se mi stopáž zdá přepálená a konec moc kapesníčkový, je to celkem poutavé a napínavé. I milovníci gore si tu dokonce přijdou na své a dokonce tady je i ke konci řádná fantasy bitka mezi dvěma potvorami. Nejsem překvapený, že se mi to nakonec líbilo, oni to v tom Thajsku, aspoň podle mě, opravdu umí. 4*