Růže z Versailles (2025)

Netflix ve své snaze neustále rozšiřovat svoji anime knihovnu získal distribuční práva k tomuto filmu a vypustil ho akorát včas na prvního máje. Chtěl tak jistě zpříjemnit večer mnoha zamilovaným párům právě touto sladkou, ale i tragickou romancí. Jenže film je po vizuální i obsahové stránce tak přeslazený, že jen sledování vám může způsobit cukrovku. Jedná se o novou adaptaci bezmála padesát let staré dívčí mangy, která ve své době v Japonsku zaznamenala velký úspěch a pomohla redefinovat svůj žánr. Navíc na sklonku 70. let již adaptaci dostala, a to v podobě seriálu o čtyřiceti epizodách. Z toho vyplývá jeden z hlavních problémů té ani ne dvouhodinové filmové verze - naprosto šíleně rychlé tempo zabraňující výraznějšímu a organickému vývoji postav i děje. Královský dvůr v Paříži, konec 18. století, historická fikce, milostné trojúhelníky, politcké intriky, společenská revoluce… To jsou všechno atraktivní prvky a témata, jež bude mít většina lidí spojena buď s dokumenty nebo historickými spektákly a kostýmními dramaty. O to zajímavější se pak může jevit podání právě Růže z Versailles, jelikož ta se soutředí primárně na romance mezi postavami a touhu po lásce, zatímco krize francouzské společnosti je spíše kulisou. Ústřední hrdinka filmu, Oscar François de Jarjayes, má coby velitelka královské gardy za úkol chránit královnu Francie, Marii Antoinettu. Obě ženy pak během let hledají význam svých životů a pravou lásku. Prostý lid však více a více strádá a revoluce je na spadnutí. Tento jako z červené knihovny vystřižený námět mohl fungovat, ale kromě vcelku působivého finále se rozpadá a emočním účinkem se míjí. Důvodem je zmíněné příliš rychlé tempo - film přeskakuje řadu událostí, vedlejší postavy nemají prostor zanechat nějaký větší dojem a ty hlavní pro změnu o svých pocitech skoro výhradně jen mluví. Vývoj postav se pak z větší části odehrává mimo záběr či během opulentních hudebních montáží. Tyto “videoklipy” se sice hezky poslouchají, ale zároveň z dobového zasazení vytrhávají, protože mají podobu moderních popových skladeb. No a jejich vizuál je nepochybně jedna z těch nejvíce kýčovitých věcí, co kdy vznikla. Svojí přeplněností různými ornamenty, květinami, pestrými barvami a kdo ví čím ještě a celkovou chaotičností mnohdy lehce připomíná ty nejzvláštnější japonskévideoklipy. Celkově se kýčovitost stává tou nejvýraznější vlastností filmu. Moc tomu nepomáhá ani stylizace vzhledu postav, byť vycházející z komiksové předlohy. Třeba v očích se postavám blyští tak moc, až to vypadá, že v nich mají přímo celé doly na drahokamy. Všechno je strašně účelově načančané, ale zároveň ani není zužitkované ke kontrastu se špinavou realitou. Z chudobou sužovaného lidu a následného rabování a násilností divák neuvidí skoro nic a začátek Velké francouzské revoluce vyznívá spíše pateticky. Na druhou stranu, asi je na místě pochválit oddanost žánru a formě. Otřesný teror, jenž následoval a při němž byly gilotinou sťaty tisíce lidí, film pouze zmíní při závěrečných titulcích a osudu Marie Antoinetty se příliš nevěnuje. Takovéto drastické výjevy by ostatně šly proti vyznění celého příběhu, který zůstává naivním od začátku až do konce.(08.06.2025)(méně)(více)

Kouzelný přesladký kýč.Lady Oscarje vysloveně líbivé téma a o to jistě víc překvapí historický kontext. Autorka této líbezné rozmařilosti Ikeda se stala v 60. letech členkou Komunistické strany Japonska a její zájem o Velkou francouzskou revoluci přišel do kontaktu s tehdejším rozvojem shōjo mangy a výsledek je dodnes stále živý. Původní manga vycházela v magazínu Margaret v letech 1972-1973, brzy následoval anime seriálVersailles no baraa hraný filmLady Oscar. Tento nový film vznikl k 50. výročí jako reprezentativní vzpomínka na fenomén, který není od věci představit i nejmladší generaci. Samozřejmě bylo nutné škrtat, protože neexistuje ideální způsob jak zkrátit 40 epizod do jediného filmu, ale přidaná hudba vyřešila všechny chybějící mezery a pomohla zpracovat veškeré emoce. Kdo zná ze životopisu Marie Antoinetty trochu víc, než jen aféru s náhrdelníkem nebo její neslavný konec, zorientuje se velice snadno.(03.05.2025)