Kurošicudži (2008)

Neplánujem sem písať nejaký extra rozbor ani názor. Rád by som si však oproti iným svojim recanziám vylial srdce.  Kuroshitsuji je jedno z mála anime ktoré mi na konci zanechalo veľkú dieru v srdci. Zo začiatku som sa ponoril do príbehu a užíval si riešenie záhad.  Od doby čo sa však objavil anjel som mal pocit že to pôjde do kopru. Koniec ma nadmieru neuspokojil a ja osobne by som vyžadoval funservis v podobe jeho prerobenia, pretože som názoru že Ciel ani ostatní nemôžu zomrieť z tak hlúpeho dôvodu ako je porážka pekelného psa a anjela ktorý manipuloval kráľovnou. Celkovo bol koniec prehnane smutný a tragický čo u anime nemám rád. Posledné 3 diely mi ukázali že nemalo cenu si to pozrieť, napriek tomu že to vyzeralo zo začiatku v každom ohľade dobre a celkové hodnotenia boli tiež fajn. Nuž škoda že skm sa nemrkol na recenzie. Plne súhlasím s názormi ktoré tu už padli v podaní Subjektiva či iných.  Jediná ďalšia smutná vec na tomto anime mimo jeho blbého konca je to ako ho celé zvrtali.

Přes všechnu tu šílenost a perverznost musím přiznat, že jsem takový seriál dlouho hledal. Příběh zasazený do prostředí viktoriánské anglie funguje naprosto dokonale jako žánr alternativní historické fikce s prvky mystiky, magie, tajemna a temnoty. Hlavní postava zde vyjadřuje dokonalé ztělesnění někoho, koho bychom rozhodné znát citů, lásky a úsměvu závislého na svém sluhovi, který je koneckonců jen nějaký komorník a spolu s ním rozehrává symbolicky šachovou partii se stejnými grázly jako on, ovšem už dospělými, je zábavný a kupodivu i dojemný. Přestože první tři epizody působí jako jen další pitomé anime plné postav s pitomým humorem, čtvrtá epizoda začíná rozjíždět sérii výborně napsaných příběhů silně inspirovaných viktoriánskou érou Anglie a přesto tak vzdálených této době. A přesto že jsou všechny příběhy jiné a jednotlivé epizody se od sebe odlišují seskupením do archů vždy s konkrétními tématem, dohromady to dává jednolitý příběh, ne tak jednotný jako pozdější serie, ale přesto na sebe navazující, mající význam a posouvající charaktery a motivace postav, které se stupňujícím se utrpením a dobře napsanými úmrtími směřují do jednoho velkého finále, které by klidně mohlo být konečné a možná by to bylo i lepší, kdyby na to ovšem zajímavým způsobem a obratem v ději nenavázal série druhá. Už jen za ty temnotou nabité finální epizody a úžasnou práci s charaktery musím prostě udělit plný počet, protože málokterý seriál nebo film dokáže z nenáviděných hloupých postav udělat jedny z nejlepších v snímku a rozhodně ne naopak.

Malej klučina se vzhledem lolitky, mj. jediný přeživší potomek rodu Phantomhive, jménem Ciel udává rozkazy svému oddanému, podotýkám démonickému komorníkovi Sebastianovi - ať už aby někoho oddělal, nebo aby Cielovi zavázal botičky (on si je totiž chlapeček sám zavazovat nehodlá). Společně řeší vážné ,,případy", jako např. tutově nevykradený zmršený koncept Jacka Rozparovače, děvčátka, ze kterých dělají oživlé panenky nebo bezpohlavní anděl s pacifistickými sklony. Atmosféra je správně gotická, ale poslední díly jsou už dost přitažené za vlasy. Nejvíc mě pobavil Sebastian - nesmím opomenout např. scénu s vidličkami v ruce či jeho rafinované praktiky ke zjišťování informací u žen. Vedlejší postavy (sluhové a antropomorfní humanoidní psík Pluto) se celkem povedli. Ale Ciel, i přestože přišel v tak nízkém věku o rodiče, si u mě sympatie nezískal. Za nejlepší postavu, které tohle anime vděčí za velkou popularitu v otaku komunitě a nejspíš by bez něj ani neobstálo, považuji skvělého Sebastiana. Kuroshitsuji je tedy velmi zajímavý seriál, který má však cenu shlédnout jen kvůli Sebastianovi a tudíž ho považuji za průměrný.

Jako... jo, postavy pěkný. Ale zdálo se mi to nebo to vlastně nemělo žádný děj? Žádnou dějovou zápletku? Do toho mi Sebastian přišel jako 'umím vše, jsem nezničitelný a neporazitelný'. Na druhou stranu se mi líbil jeho vztah ke kočkám, ale to moc nesouvisí s příběhem. Co díl to něco jiného, nijak zvlášť to nenavazovalo. Ale jo, zaujalo mě to. Docela. Jenom mi tam pekelně chyběla zápletka a více rozvinuté charaktery postav. Taky mi přišlo, že Ciel se chvílemi choval jako rozmazlený fracek 'mám za sluhu démona, dokážu všechno, jsem nelepší'. Vyloženě mě tam iritovala Elizabeth. Ač jí možná má někdo rád, všeobecně takovéhle charaktery nemám v lásce. A na začátku druhé série jsem měla obzvlášť chuť jí zabít. 'Ty neuděláš co chci, budu smutná a udělám z tebe bezcitnýho hajzla před všema těma lidma kolem.' Abych pravdu řekla, nakonec jsem se stejně těšila hlavně na Grella a hrobníka. No jo, slabší čtyři hvězdičky. Nebudu křivdit, tu a tam se mi to líbilo, ending a opening docela fajn, animace taky pěkný.

Tento seriál mě přišel v rámci anime poněkud zvláštní a netypický. Malý klučina se chce pomstít za smrt svých rodičů a uzavře smlouvu s démonem. Po tímto popisem se však skrývá příběh odehrávající se v Angli na konci 19. století. Při sledování, mě hned napadla spojitost se Sherlockem Holmesem. Nejen kvůli podobné době a místě, ale především pro spojitost s případy, které Ciel, coby v roli Sherlocka a Sebastian v roli Watsona, při cestě za pomstou řeší. Za zmínku stojí Jack rozparovač nebo Pes Baskervillský. Samozřejmě, je to anime, tak zde máme doplnění v podobě smrtek, démonů, andělů a party podivných sluhů se zajímavou historií. Co však zaujme na seriálu nejvíce, je relativně temná atmosféra. Ponurá vážnější hudba, relativně málo akce a především řekl bych až inteligentní příběh zaplněný debatami a úvahami. Ústřední dvojice je vážná, a komediální složku zde vyplňuje právě čtveřice sluhů. Hodně musím pochválit také ucelenost celého seriálu. Postupně je nám odhalována minulost jednotlivých postav. Hlavní zápletka je elegantně doplněna právě případy ze Sherlocka a málo který díl je skutečně zbytečný. A hlavně je zde ukončený závěr, kde je dovysvětlen i poslední střípek nejasností tak aby vše dokonale zapadlo a přesto neodhalilo karty pro možné pokračování.