Rofuto (2005)

Japonská mumie z dílny pana Kurosawy? To nezní vůbec špatně. Kdo ovšem má režiséra nastudovaného, tak moc dobře ví, že nepůjde o žádné monstrum vysávající lidi, ale opět o velice tichou záležitost, která je pro tohoto tvůrce velkou klasikou. Nyní se nacházíme na dalekém a odlehlém místě v opuštěném domě, kde naše hrdinka musí mít klid na psaní, jenomže se začne něco dít. A právě tohle místo je pro to jako stvořené. Veliké ticho, duch s černými vlasy v pozadí, objevení mumie, tajemný soused, záhadný zločinec, je tu toho tolik, což je sice super, ale na druhou stranu mi to nepřijde vůbec veliké. Vypadá to jako jakýsi TV-film, který sice od každého kousku nabídne něco, ale poté se to hned vytratí. To ovšem neznamená, že jde o něco špatného. Bylo to zajímavé a hlavní hereckou dvojici nešlo obsadit lépe. Je to fajn jednohubka na temný podvečer. Mé hodnocení:6.5/10

K. Kurosawa má u mě zatím průměr půl hvezdičky na film, a to se necítím, že bych mu nějak zvlášť křivdil. Studoval teorii frustrace v umění: velepomalým tempem udělá z nulového děje zápletku, pak po několika minutách svítá naděje na napínavost... a nic, scéna skončí a přijde další. Po pár desítkách minut se zase schyluje k nějakému zádrhelu v pomalu plynoucím čase... objeví se duch / mumie / něco ... a nic, scéna skončí bez pointy. A tohle se pak stane i potřetí, po hodině třicet tři se konečně mumie pohne, což je jediné ospravedlnění, proč je v příběhu. Alespoň trochu smysl dávající kriminální linka je zprovozena ze světa mimózním nástupem chrabré keisacu v černém. O čem ten film vlastně byl? Nemám tušení, a byl velice nezajímavý na to, abych po tom pátral.

V prvej polovici veľmi sľubný film s tajomnou a strašidelnou atmosférou. Zaobíde sa bez otrepaných ázijských ľakačiek, keďže má výborne natočené napínavé scény, ktoré nepotrebujú hlasné zvukové efekty, aby ste sa začali báť. Počas váčšiny scén s "duchom" nepočuť nič iné, iba fúkanie vetra za oknami, a o to reálnejšie to pôsobí. V druhej polke ale režisér akosi zahadzuje čo vybudoval a zablúdi niekam do lesa. Stále sa nájdu dobré momenty, ale príbeh už spravil takú odbočku najmenej zaujímavým smerom, že som oňho úplne stratil záujem. Viac by ma potešilo, keby sa do samého konca dianie točilo výhradne okolo múmie, hoci aj tým otrepaným spôsobom (budem vás strašiť kým nenájdem pokoj)... lebo s takto vybudovaným napätím a odlišným prístupom k strašeniu z toho mohol byť horor po akých sa nezaspáva.

5,0/10 Nesmierne slabý film vzhľadom na Kurosawovu predchádzajúcu tvorbu. Tentokrát sa rozhodol nemixovať rôzne žánre, a zotrvať len v rámci jedného (psychologického hororu). Kým prvá polovica filmu je ešte relatívne slušná (hoci sa priveľmi podobá na všetky ostatné japonské horory za posledných desať rokov), v druhej sa začína prejavovať obmedzený finančný rozpočet a autorská bezradnosť (ja sám dúfam, že sa mýlim...), zamaskovaná za lacnú mysterióznosť. Napokon to vyústi do (zámernej) karikatúry hororu ako žánru, čo však u Kurosawu nie je vôbec prekvapivé.

Mysteriózní psychologický horor, který ovšem hororovou atmosféru nemá, jen tu záhadnou.(max.50%)