Karisuma (1999)

PŘELOŽENO| Tak obyčejné, ale přesto neobyčejné... Tak jednoduché, ale přesto složité... Charisma je rozhodně snímek, který nám ukazuje režisérovy skvěle zvládnuté fígly. Co když aleKurosawaspojí síly sJakušem? To snad může jedině dopadnout ještě lépe! Policista si bere dovolenou, a skončí někde uprostřed lesa, kde se lidé zajímají o jeden pouhý stromek. Zní to zábavně? Ovšem, že ne. Ale proč jsem u toho čuměl s otevřenou pusou a s přítomností znepokojivého pocitu? A to je přesně ono! Ty tajemné kamerové záběry, to jak hlavní postava poznává místní lidi, kteří jsou krapet padlí na hlavu, to je prostě paráda. Celkové temné okolí lesa, kde se celý film odehrává, to je také super lokalita, a hlavně když k tomu hraje tajemně strašidelná hudba, nebo dokonce jen pouhé ticho, tak to funguje skvěle. Ten film rozhodně není jasný, a metaforická stránka je tu velmi znát, ale to přemýšlení po konci filmu mě vždy zabaví. Velice zajímavý kousek. Mé hodnocení:8/10

KarisumarežiséraKiyoshiho Kurosawuz roku 1999 je veľmi zemitým filmom. Nielen preto, že sa obsahovo venuje environmentálnej tematike, ale aj pre svoju vizuálnu stránku. Príbeh o strome, ktorý rozdeľuje rôznorodé postavy tejto snímky, sa dá chápať možno trochu prvoplánovo, ako nesúci ekologicko-environmentálne posolstvo, ale tiež naň možno nazerať viac filozoficky. Čo presne chce dielo povedať, vie pravdepodobne asi iba Kiyoshi Kurosawa, to však neznamená, že v ňom podnetné myšlienky nemôže nájsť aj divák. S plynúcim dejom vidieť, ako strom, ktorý je rozdeľujúcim prvkom, znepriateľujúcim postavy, vplýva na ich charaktery a konanie. Nastáva u nich (v súlade s environmentálnym naladením snímky) akási metamorfóza, ktorá je najväčšmi badateľná v prípade hlavnej postavy - bývalého policajta Gora Yabuikeho (Kôji Yakusho). Zatiaľ čo pri iných protagonistoch možno badať akú-takú motiváciu, Yabuike je výnimkou. A aj keď je hlavnou postavou, divák o ňom, respektíve jeho dôležitosti v rámci širších súvislostí (ktoré vyvstávajú až v záverečnej scéne filmu) až tak veľa nevie. Je však pravdou, že "čitateľnosť" protagonistov a príbehu vo všeobecnosti nie je v Kurosawovej snímke úplne najjednoduchšia. Napriek tomu sú to práve postavy, ktoré sú jednou z kvalitatívne svetlých stránok diela. Druhou svetlou stránkou, hoc sa vyznačuje už spomenutou zemitosťou, je vizuál. V ňom sa spájajú obstojná kamera a dobrá práca so svetlom a tieňom, ktoré vykresľujú sýte, ale utlmene pôsobiace odtiene hnedej, žltej či oranžovej, ktoré sa nesú naprieč celým filmom.Karisumaurčite nepatrí medzi oddychovo ladené snímky. Ide o environmentálne štylizovaný počin s dramatickým presahom do filozofickej roviny hľadania ako samého seba, tak vyššieho cieľa, ktorému človek zasvätí svoj život. Divák nemôže očakávať, že mu Kurosawov film ponúkne jasné vysvetlenie toho, čo chce naozaj povedať, ale obrazmi sa ho snaží nasmerovať k hľadaniu odpovede. Odpovede, ktorá možno presahuje aj hranice tohto filmu.

Těžce metaforický snímek zabývající se rolí či vztahem individuality a společnosti. Konkrétněji asi spíš společenského řádu. Spoilery? Těžko říct, ale here we go. Osobně bych se přiklonil k interpretaci, toho že les je japonská společnost. Onen ústřední strom je západní svět, resp. jeho vliv či ideologie, která měla (má) bezpochyby na poválečné Japonsko naprosto zásadní vliv. Poté co je strom zničen bioložkou hlavní hrdina si najde jiný předmět zájmu. A to prastarý strom, který reprezentuje japonské impérium a jeho historii. Snaží se ho oživit, uvědomí si že tudy cesta také nevede a tak jej kompletně zničí. Začne však rašit nový výhonek, který reprezentuje nový společenský řád. Aby měl vůbec šanci vzniknout oba dva stromy (řády) místo původní snahy o koexistenci (či nějakou... evoluční syntézu...) musely být zničeny a společnost tak začíná od nuly v jejich troskách, viz. závěrečná scéna. A nebo také ne. Každopádně tradičně povedená atmosféra a kvalitní obsazení. Těch metafor bylo však trochu příliš, mám raději když Kiyoshi Kurosawa stojí aspoň jednou nohou na zemi.

Vpravdě Lynchovský zážitek. Ovšem na rozdíl od Lynchových filmů, tento má docela srozumitelný příběh a je odlehčován veselými bizarními scénami. Film klade jednu (filosofickou, morální) otázku, na kterou není snadné odpovědět, a která se proplétá celým filmem. Kromě tohoto poselství zde vyčnívá hlavně herecký výkon Koji Yakusha.

No jo, nemůžu pochopit všechno. Ale alespoň něco má ten fillm úplně pro každého: přehlídku figurek. Hlavního hrdinu, který je moc fajn, ani nemrkne a pokusí se vystřelit vám mozek z hlavy, bandu trochu divných lesníků, pak toho pošuka, jehož smysl života spočívá v opatrování stromu a hlavně naprosto švihlou botaničku, která s oblibou přepadává lidi s rýčem v ruce. Základní myšlenku chápu, konec taky, ale to okolo ... šlo tak nějak ...okolo.