Revue v mlze (1966)

"Já rád zanáším kultúru do vísek!"Dve estrádne telesá rôznej veľkosti a úrovne si prehodia miesto určenia, takže veľký orchester s baletnou sekciou sa tiesni na malom pódiu v dedinskej krčme a štvorčlenná skupinka sa snaží o zábavu pre pospolitý ľud (k dokonalému dojmu im chýba už len ľudový rozprávač) v reštaurácii grandhotelu s medzinárodnou účasťou. Humor nie je veľmi náročný, ale nejaké dobré frky sa nájdu, po odhalení zámeny dôjde dokonca na niečo ako cimrmanovský "vítr z hor" a na rozdiel od ostatných komentujúcich kolegov ma to bavilo viac než posledných asi 10 minút, počas ktorých populári odspievajú každý kúsok svojho aktuálneho hitu vo finálnom medley pred obecenstvom oddávajúcemu sa medzitriednej družbe. Za tri prestávky uvedené ceduľu nesúcou Jitkou Zelenohorskou v negližé."Ale veď na plagáte sú len štyria." "Hej, to ostatné je asi administratíva."

První půlhodinka byla poměrně zábavná a svěží. Nápad se mi také jevil zajímavý. Ovšem potom se z toho stal již jen klasický koncert, který mne nezajímal. I když tam zpívali mistři svého oboru. Hodnotil bych to celé proto tak nějak v polovině, tedy prostě jako průměrný filmík.50 %

No tohle byl taky pěknej blázinec. Jediná zaznamenáníhodná věc bylo to pásmo písniček na konci, to ovšem zase nemělo žádnou souvislost s tím, co se tam dělo předtím.

Kromě pár písniček na konci je to neskutečně nudný a zbytečný film. Hodnocení: 25 %

Zápletka je vysloveně slaboduchá, ale film stojí za vidění kvůli dobovým písničkám. Hlavně Marta Kubišová, jak při zpěvu songu připravuje koktejl, krájí citron atd. byla božská; dnes se tomu, myslím, říká videoklip. Od roku 1970 nesměla vystupovat, po roce 1989 se vrátila na kulturní scénu. Rovněž působila jako čestná členka správní rady Nadace na ochranu zvířat. Stárnoucí zpěvačky a herečky se často věnují ochraně zvířat nebo esoterice. Naproti tomu jsem neslyšel ani o jediné ochranářce zvířat nebo esoteričce, která by se v pozdějším věku začala věnovat zpěvu nebo herectví. Mé nevědomí si této disproporce povšimlo již dříve – viz záznam snu. - - - Sen o Arianě Argoni (v noci 25. na 26. prosince 2012) - - -     Procházím nějakým pohádkovým městečkem. Sám jsem pohádkovou postavou. Jsem potulným rytířem a ztělesňuji archetyp Poutníka. (Po probuzení mě napadlo, že jako rytíř jsem měl cestovat na koni, ale sen žádného koně nedodal. Snad proto, že jsem na koni v životě neseděl.) Zabuším klepadlem na bránu tvrze, abych požádal o občerstvení. Dveře se samy otevřou a já vstoupím dovnitř. Projdu chodbou a pak nahoru po schodišti do sálu, kde mě přivítá šlechtična v dlouhých šatech, která je, aspoň v tuto chvíli, zřejmě jedinou obyvatelkou tvrze. Vlídně a obřadně spolu rozmlouváme a posléze usedneme k prostřenému stolu.      Najednou se scéna změní. Ocitám se ve velkém, luxusně zařízeném podkrovním bytě se střešními okny. Z hradní paní se stala Ariana Argoni. Vypadá tak, jak jsem ji znal v polovině devadesátých let. Ariana říká, že byla zakletá a že jsem ji vysvobodil. No to jsem se ani moc nenadřel. Oba máme ze setkání po tak dlouhé době velikou radost. Ptám se Ariany, jak se má a co dělá. Odpovídá, že se má výborně a že se stala zpěvačkou. Právě v těchto dnech s ní ve studiu natočili její první cédéčko. Ukazuje mi, jak vypadá čerstvě natočené CD. Je to tenký, ohebný a průsvitný kotouč působící dojmem, že je zhotovený z igelitu nebo celofánu. Ariana vysvětluje, že zpívá magické písně inspirované baltskými dainami. Texty skládá spolu s Ravenem a Raven k nim dělá i muziku. Tenhle žánr u nás nikdo nezná, bude to naprostý trhák. Myslím na to, že když se tolik hereček a zpěvaček postupem času dalo na okultismus, tak proč by se okultistka nemohla stát zpěvačkou.(19.06.2023)