Reka (2002)

Balabanov jako tvůrce vždy rád tematizoval mezietnické vztahy v rámci SSSR či Ruska, a to způsobem, který byl často napadán jako krajně nacionalistický či rasistický. Takovou kritiku je určitě možné vztáhnout na Válku (2002), kde dochází k nepokryté démonizaci Čečenců i na Bratra 2 (2000), kde vlastně všechny vedlejší postavy jen naplňují etnické stereotypy (černošští gangsteři, židovští vydřiduši). Další Balabanovy filmy však již můžeme obhajovat jako kritické obrazy ruské společnosti,v níž je zkrátka rasismus běžně rozšířeným jevem - nejde totiž říct, že by etnickou zášť zobrazovaly jakkoli sympatizujícím způsobem. No a dokonce Balabanov natočil i takové snímky, které se k ruským etnickým minoritám staví s poměrně otevřenou empatií - a právě mezi ně patří i Řeka. ______ Snímek mapující přežívání malé komunity (vesměs malomocných) vyhnanců v arktické části Jakutska v 19. století bohužel nemá zcela standardní podobu, neboť představitelka hlavní role v průběhu natáčení tragicky zemřela a Balabanov si musel pomoct notně eliptickou výstavbou a překlenutím některých prázdných míst ve vyprávění voiceoverem. ______ Ačkoli se v provizorně poskládaném filmu poměrně obtížně orientuje, stále vystupuje do popředí jeho výrazný klad: Balanovi se ve vykreslení života Jakutů podařilo vyhnout dvěma zavádějícím krajním polohám - naivnímu romantismu i exploataci. K tomu, aby si divák v každém záběru uvědomoval, že v drsném prostředí Sibiře postavy vlastně neustále svádějí boj o život, nepotřebuje sahat po nijak výrazných výrazových prostředcích a vystačí si s jakoby prostými výjevy z nitra chýše či její blízkého okolí. ______ Výmluvné je, že nejsilnějším momentem filmu je bezpochyby zdrcující závěr, v němž nejsou prakticky žádné dialogy.(25.03.2018)

Zničení jedné rodiny, kde si na Sibiři. Už dlouho jsem necítil s filmu tolik drsných emocí jako tady.(01.01.2020)