Raketa (2024)

Za posledních pár let je to první snímek, který ve mě zarezonoval tak, že se mi ten pocit ozval druhý den hned po probuzení. Kvalitně vystavěná postava hlavní hrdinky, která čelí patriarchálním zvyklostem a to ve Finsku v době Sovětskeho svazu, který má svého agenta i v této vesnici, aby naši hrdinku přesvědčil, že hrdinové a už vůbec hrdinky tohoto typu do CCCP nepatří. Ve filmu jsou dva hlavní konflikty, ve kterých se protagonistka musí rozhodnout mezi tím, co je správný a tím, co je lehký. Velmi jsem ocenil zobrazení vlivu lidí kolem člověka a jeho chování k němu s ohledem na vývoj jeho osobnosti a s tím související tlak dokonce i nejbližších na to, abyste nevystupovali z normativu dané doby a daného místa. Téma je nadčasové, a každý něco takového v různé míře zažil a možná si ani neuvědomil, že se jedná o tento sociální jev. Kvalitní sociologická a psychologická sonda do finska roku 84.

Obsah zní velmi lákavě a kdo zná finskou tvorbu, mohl by být natěšen až příliš. Samotný film není špatný, ale přece jen jsem čekal trochu víc legrace. Mohli si odpustit linku s tím násilnicým ex, příběhu by to neubralo. Výbornou práci odvedli maskéři a kostýmní návrháři. Spolu s hudbou nebylo pochyb, kde a kdy jsme.

Příjemné filmové osvěžení z Laponska, jež dramatické téma týrané matky samoživitelky úsměvně odlehčuje karikací hrozby jaderné války. Neotřelý filmový  zážitek slibuje už jen samotné spojení propracované osmdesátkové výpravy, prostředí promrzlé části Finska a sympatického výkonu představitelky hlavní role. Pak tedy s pocitem, že v tom filmovém světě stále není problém najít něco nového a originálního, se zde přikláním na stranu lepšího hodnocení.

Nenápadný film so zaujímavým námetom o nástrahách studenej vojny, keď občas nejakej veľmoci sem-tam uletela nejaká raketa aj k susedom. Ono to znie síce úsmevne, ale v čase hroziacej jadrovej vojne to sranda určite nebola. Aj keď je tento príbeh fikcia, v tej dobe to mohla byť pokojne aj pravda. Zaujímavejšie by možno bolo natočiť realistický film o dôsledkoch výbuchu Černobyľu a o tom, ako sa šírili (dez)informácie o rizikách, ktoré z toho vo Fínsku vyplývali. Čo sa týka filmu ako takého, bol to taký severský štandard - po dejovej stránke obstojné, postavy s tragickým dôvtipom a dialógy tak trochu nevýrazné. Každopádne, na zamyslenie. 3*

Na film ma nalákal samotný, namakaný obsah. No a u neho to aj nakoniec zostalo, pretože je z celého filmu zrejme to najlepšie. Výborné sú eše i kostými, účesy a hlavne synth pop osemdesiatych rokoch. Samotný dej ma však moc nebral a film som si absolútne neužil, čo ma úprimne mrzí. Komediálny začiatok (rozumej 5 min.) ma nabudil, no potom sa to prehuplo do absolútne nezáživnej, amatérskej investigatívnej novinárčiny , aby to nakoniec vyústilo bombou na držku a kopačkami. A zabudol som ešte na romantickú linku. Tá bola taká akási mdlá. Ani jeden z oboch hlavných hrdinov mi totiž nerezonoval a mal som ich, tak povediac, obidvoch na saláme.40%