Prostřihy (1993)

Můj oblíbený Raymond Carver se nikdy nevzepjal k napsání románu a Robert Altman to propojením motivů a příběhů z jeho povídek udělal za něj. Vznikl hvězdně obsazený tříhodinový kolos. Intimní kolos! Film by také mohl nést název typu "To je život", "C´est la Vie" či tak něco. Skrze skupinu několika obyvatel města andělů nahlížíme jakoby celý moderní svět se všemi frustracemi, démony, strachy, selháními, ale i vzájemným porozuměním, drobnými radostmi... Je tu láska, smrt, alkohol, humor i sex. A celý ten koktejl, co vám tvůrci namíchají, je dost opojný. A víte co? Prostřihy je vlastně nakonec velmi dobrý název. Mezi jednotlivými motivy se totiž prostřihává tak rychle, že nemáte šanci se nudit. Několik let před Magnolií či Láskou nebeskou sledujeme proplétající se osudy lidí (a navíc to není ani na chvíli kýč). Copak si pro ně asi osud přichystal? Někdo zemře, někdo si třeba jen užije hezký večer v bazénu s přáteli. A to vše v rytmu jazzu... Ano, zrovna jazzová zpěvačka je dobrou postavou, přes kterou náladu celého díla číst. V noci zpívá melancholické fláky pro opilé pobudy u pocintaného baru... Ale když už by měl divák tendenci propadat lacinému sentimentu, přijde zpěvačka domů, sundá si flitrovaný top a své dceři začne povídat o tom, jak tohle město, lidi a tohle povolání nenávidí... To je prostě pure Carver. A taky pure Altman v nejlepší formě. Je zapotřebí vychytat tu správnou náladu. Umím si představit, že při špatném načasování vám bude film připadat jen jako rozvleklé panoptikum nesympatických postav. Ale když se trefíte (u mě šlo o klidný letní podvečer o samotě s vínem), uteče až neuvěřitelně rychle a zasáhne vás až překvapivou silou.

Sice je to stylisticky vytříbené, natočené tak jak to umí jen Altman, zábavné, vtipné a plné režijní i vizuální invence, nicméně nemůžu říct že by mě všechny postavy a jejich linie zvlášť zaujaly. Film jsem si dal nadvakrát, z čehož poslední hodinu už mi byly celkem fuk dějové souvislosti a jen jsem se nechal unášet děním v obraze a soustředěným tempem. Taky teď vím co bylo předobrazem geniální Magnolie P.T. Andersona. Stejně dostředivé vyprávění, tři hodiny, spousta zdánlivě banálních scén a dialogů, a biblicky působící pohroma ke konci.

Jak to vyprávění plynulo, tak uplynulo tak nějak bez konce. Asi to byl záměr, ale silnější konec by tomu dal větší cenu. Některé postavy byly zajímavější než jiné. Celé to bylo takové fajn. Ten závan nezávislých filmů z devadesátek z toho šel cítit. Těch filmů bylo hodně, na některé jsem už zapomněl, na některé ne, ale většinově se mi líbily.

Dost dlouhý, přesto podařený a vtipný film, který ukazuje výjevy ze života několika rodin v L.A. Nechybí v něm rodinné a intimní problémy, ale ani tragédie a smrt. Celkem 22 postav, jejichž osudy se více či méně proplétají.DĚJ:Příběh sleduje několik manželských párů a jednotlivců v Los Angeles – doktoraRalpha Wymanas malířkouMarian,Stuarta Kaneas klaunkouClaire, policajtaGeneaseSherri, servírkuDoreens alkoholikemEarlem, televizního komentátoraHowarda Finniganas rodinou, čističe bazénůJerryhosLoisa další. Jejich životy se kříží v každodenních situacích, hádkách, aférkách a nečekaných událostech.ZHODNOCENÍ:Film je pořádně bizarní a zvrácený přesně tak, jak to v L.A. asi chodí. Lois pracuje jako operátorka sexu po telefonu, a tak zatímco přebaluje a kojí děti a mluví do telefonu o pérech a kundách. Její manžel Jerry a maskér Bill, jehož manželka se jmenujeHoney, společně kouří trávu. Také se ve filmu stane velká tragédie. Bill svou ženu Honey „bije a škrtí“ pro maskérské fotky, rybáři najdou ve vodě mrtvolu mladé holky, ale radši si dál chytají pstruhy a nahlášení odloží. Černoch v baru pozná Lois podle hlasu a loudí orální sex. Stormy rozřeže gauč, Gene nechá psa daleko od domu a pak ho v policejní uniformě vrací, Zoe si sedne do garáže s cellem a nastartuje motor, pekař obtěžuje rodiče mrtvého dítěte kvůli dortu… a nakonec přijde zemětřesení. Altman to všechno spojí s černým humorem a nadhledem. Postavy jsou slabé, úchylné a lidské zároveň. Julianne Moore jako Marian ukáže i svoji zrzavou chlupatou kundu. Divoký, nepříjemný a skvělý film o L.A., kde každý řeší svoje sračky po svém. Stojí za to.

Nuž až také krátke strihy to veru neboli.Madeleine Stowesi vymenila rolu sJulianne Moore, lebo sa jej nechcelo ukazovať šušku, zatiaľ čo s obsahom podprsenky už problem nemala, no a Julianne s radosťou tohoryšavého hlodavca ukázala, ale žiadny krátky strih to nebol! Inak vyvinutý, multivláknový film s tuctom hlavných postáv, no v konečnom dôsledku príbehy vlastne k ničomu nevedú a to si po tejto stopáži človek až odfúkne, že prečo.