McCabe a paní Millerová (1971)

Paradoxně je McCabeův bordel (pardón, "salón") tím „nejcivilizovanějším“ místem ve městě: je postaven rychle a dokonce i vymalován, zatímco kostel zůstává nedokončený. V tomto ponurém městečku nežijí žádné rodiny, rodiče ani děti, jen banda unavených horníků a prostitutek, kteří se klamou a rozptylují. Všichni mají sny, ale sotva vědí, jak je uskutečnit; z tohoto důvodu jsou sympatičtí a nanejvýš lidští. Film podvrací klišé westernového žánru ve snaze odrážel to, co se na Západě skutečně stalo. Například když dojde k závěrečné přestřelce (která vznikne kvůli hádce o obchod), nejsou tu žádní Indiáni, žádní psanci, ale ani žádní šerifové...

Jak lze zbohatnout v malém městečku na americkém Západě? Koupit si doly, otevřít si salon, nebo si otevřít nevěstinec, ideálně ovšem vše dohromady. Mám moc rád westerny, hlavně ty nekonvenční, a ani tento mi nemohl uniknout, kdysi jsem ho viděl v televizi a celkem se mě dotknul, takže jsem si ho prostě musel pustit znovu.DĚJ:V roce 1902 přijíždí do zapadlého hornického městečka Presbyterian Church tajemný karetní hráčJohn McCabe. Rychle si získá respekt díky fámám, že je ve skutečnosti nebezpečný pistolník „Pudgy“ McCabe. Otevře si provizorní nevěstinec se třemi ošklivými prostitutkami, pak přijede britská madamConstance Millerová, která převezme vedení bordelu. Společně promění podnik v největší ve městě. Když přijedou agenti těžařské společnosti a chtějí vše odkoupit, McCabe začne drze smlouvat. To se mu vymstí – do města dorazí nájemní střelciButler, Breed a Kids jasným úkolem.ZHODNOCENÍ:Jak jsem psal na začátku, jedná se o netradiční western, ve kterém není hlavní hrdina žádný ostřílený pistolník, ale podivný cizinec, který pije syrová vejce a pokouší se podnikat v malém městečku. Jeho femme fatale se stane bývalá prostitutka, která s ním začne podnikat. Zatímco on u ní hledá romantický vztah, ona zase hledá obchod a za sex si nechává platit. Nejlepší scéna byla ta, když do městečka dorazily mladé kurvičky a všechny se musely okoupat ve velké kádi. Největším smolařem byl ten vykulený mladý týpek, který chtěl ojet všechny ženský v bordelu, a povedlo se mu to, bohužel jej při odchodu z města přes most zastřelili banditi, i když vlastně nic špatného neudělal, prostě byl moc energický a živelný. Nebo starýBart Coyle, za kterým dorazila jeho o dost mladší manželkaIda, kterou ochraňoval tak moc, že když se jeden vypitý vesničan zeptal, zda také pracuje u paní Millerové, tak se to zvrhlo v bitku a starý dědek to nepřežil. Hlavní postavy jsou skvělé – John McCabe (Warren Beatty) je suverénní, ale ve skutečnosti dost ztracený chlap, a Constance Millerová (Julie Christie) je chladná, pragmatická a emotivně nedostupná britská madam. Jejich vztah je dost zvláštní a hořký. Jojo, je to celkem povedený film, s poměrně kvalitním příběhem, ale musí na něj být ta správná nálada a rozpoložení, aby jej divák ocenil.Hodnocení: 4/5

"I'm hungry enough. I could eat a bloody horse." "Well, at Sheehan's place you probably will."Neobvykle pojatá westernová dráma zaradená v zozname1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Hoci musím pripustiť, že to netradičné spracovanie má niečo do seba a že je to na western aj pomerne inteligentné, celkovo ma toto dielo príliš nezaujalo, a to ani svojou témou (rozbiehanie biznisu na americký spôsob) a ani prostredím, v ktorom sa ten pre mňa nie príliš zaujímavý príbeh odohráva. Pravdupovediac, ono to špinavé prostredie, v ktorom sa všetko krúti okolo chľastu, drog, hazardu, prostitúcie (a že sú niektoré tie šľapky fakt hnusné) a neodmysliteľných strelných zbraní (ktoré vyriešia každý spor), ma miestami až odpudzovalo. Do jedného strašného Zapadákova prichádza "kultivovaný" podnikateľ John McCabe (Warren Beatty), aby tu rozbehol svoj biznis a po čase sa k nemu pridáva aj rázna ženská Constance Miller (Julie Christie), ktorá vie čo chce a očividne v tom vie aj chodiť. Obaja hereckí predstavitelia sú vo svojich rolách nadmieru presvedčiví a medzi ich postavami to zaujímavo vrie (počiatočná nevraživosť postupne prerastá do náklonnosti). Ich spoločný podnik zaznamenáva úspech, avšak, ako to už býva, vždy sa nájdu nejakí ešte "väčší podnikatelia", akýsi pani sveta, ktorí si myslia, že dostanú všetko, čo si len zažiadajú (a najlepšie bez väčšej námahy). Až záverečnú polhodinu, kedy začnú úradovať traja zabijaci (hrozivý Hugh Millais ako Butler), sa dráma preklopí do čistokrvného westernu, prebiehajúcom v pôsobivom zasneženom prostredí. A táto časť s parádne hustou atmosférou napätia je pre mňa aj jasne najlepšou z celého filmu. Čo mi ešte trochu kazilo zážitok z filmu, je ten divný dutý zvuk a aj divný obraz, zámerne preexponovaný, aby tým závojom vyvolával dojem starých fotografií."Whenamangoesintothewildernessandwithhisbarehandsgivesbirthtoasmallenterprise,nourishesitandtendsitwhileitgrows,I'mheretotellyouthatnodirtysonsofbitchesaregonnatakeitawayfromhim."

Vida, nejen každá trampota, ale i každá melancholie má svou mez. Považuju se za velmi melancholického člověka a na western ve sněhu s hudbou Leonarda Cohena jsem se vlastně fakt těšil. Jenže jako by se to celé přehnalo - ke krásným záběrům krásná hudba, to celé v melancholickém tempu, až mě to tak hezky ukolébalo, ale co se týká emocí to ve mně nakonec nevyvolalo skoro nic. Má si barman v salonu ostříhat vousy a nechat jenom knír? Já nevím... Slavná hollywoodská poučka říká - nejlepší scénáře jsou ty, které se dají shrnout jednou větou. To tady funguje. Ovšem i tak nevím, jestli "chlapík si na divokém západě otevře bordel, ale konkurenti ho zabijou" je zrovna ta správná věta. Není to na dvouhodinovou baladu přeci jen málo? Spoustu toho zůstane v hlavě, to rozhodně. McCabe jako fascinující postava v impozantním kožichu; protřelá a přitom krásně zraněná paní Millerová, "přestřelka" dvou chlapců na mostě, závěrečná podivně upachtěná honička... Jako by Altman vzal ingredience, co mi vlastně chutnají, ale namíchal je v nějakém zvláštním poměru. Dobrým příkladem je právě Cohenova hudba. Jsem velkým fanouškem jeho křehkých balad, ta hudba sama o sobě je nádherná. Ale tyhle písně vznikly v jiném kontextu a sem mi připadají tak zvláštně naroubované. "Sisters of Mercy" pod příjezd prostitutek ještě dejme tomu hází nějaké významy, ale třeba "Winter Lady" , co se dá pod obraz dámy, jak se brodí sněhem? Není to takový trochu.. meh? Nevím, nevím.

Senzační westernovka. Lepší snad krom Osm hrozných, jestli to se dá považovat za western jsem ještě neviděl. Relativně jednoduchá záplatka, zato spektakulární provedení. Spousta ohraných westernových rolí, ale parádně zahraných mnou neznámými herci. Lehká romantika mega fungovala. Paní Millerová byla pěkná kočanda. McCabe jste měli rádi od začátku dokonce i když to byl relativně bručoun. Jeho fity byli módní a klidně bych tak někdy někam pullnul i dneska. Jen tak z prdele, ale myslel bych že jsem fancy looking, jak mladí monarchisté. Celý to opium okolo paní Millerové jsem moc nechápal, ale asi proč ne. Jestli to je historicky accurate tak jsem se aspoň něco přiučil. Konec relativně simpl, ale neurazil. Paráda. Kino Světozor bylo narvané k prasknutí a nakonci jsme se dočkali potlesku od mých spoludiváků. Jak říkal Macháček: ,,Nesoudim, Chááááápu", ale přijde mi to trochu jako když přistanete s Čechama letadlem a oni začnou tleskat. Takový... český, ale jak říkám nesoudim🤣