Případ pro malíře (2015)

Škoda přeškoda, že závěr tentokrát nepatřil mistrům, ale outsiderům. Konec totiž zabil jinak slibnou detektivku. I tentokrát příběh začíná tím, že vypadá, jako by byl od počátku jasný. Dva přátelé se dokonce pohádají. Ale jak divák tuší, záhy komisař Vašátko pochopí, že Horác měl pravdu. Ale ten závěr, ač překvapivý, byl bohužel nejen hrozně stupidní, ale i stupidně provedený.

Tak tenhle díl mi přišel o něco slabší, herecky (Hybnerová, Zoubková) a natočené zajímavě, ale vlastní zápletka, že to udělal fotograf od policie trochu vyhraněná a navíc poněkud ubírala napětí pro diváka, že vrahem byl někdo z postav, které byly v příběhu rozehrané a prošly bytem - majitelka bytu, druhá zdravotní sestra, podnikatel-farmaceut, hudebník. I když uznávám ta zápletka, jak oběšená si sama vlezla do oprátky si originální vyluštění trochu žádala.

"Mohl jste to koupit do palice, vy vole." Po spisovatelích a spisovatelkách se do vyšetřování pouští i malíř Horác. Jeho jedinou výhodou je to, že policii nepomáhá, nýbrž ji svým počínáním prudí. To je asi tak jediné, co mě na tom bavilo, protože jinak bylo trošku zoufalé sledovat, kterak při vyšetřování sebevraždy zakazuje detektiv "sprostým podezřelým" někam chodit, opouštět město či dokonce republiku.

Asi jsem ve výhodě, že neznám knižní předlohu, protože tak, jak jsou detektivky natočeny, mě baví. Z Viktora Preisse vyjadřuje tak neskutečná lidská pohoda a smír, že bych se mu, být vrahem, asi hned přiznala. S Matáskem tvoří zajímavou a řekla bych i harmonickou dvojici. Detektivka je klidná, neuspěchaná, nabízí více variant vyšetřování (nejsem moc fanouškem Colomba, kde vrah je první, co divák pozná). Konkrétně v tomto díle pro mě bylo odhalení vraha skutečným překvapením. K tomu dobrý výběr herců v ostatních rolích, nerušívá hudba, pěkné záběry, žádné dech beroucí masakry. Oddychovka, pohoda.

Madam Bělohradská asi zodpovídá mimo jiné za výběr herců a tak pitomou dvojici, jakou je věčný hysterik Preiss (možná dobrý na divadle, nevím, nejsem příznivcem, ale ve filmu nikdy) a zastydlý Kendy (který nezahrál kromě Básníků a to jenom prvních dvou tří dílů nikdy nic a je jedním z těch, kterým chybí nejen schopnosti, ale i charisma) nemohl vybrat nikdo alespoň přiměřeně normální (soudný). Jenže přehlídka tydýtů pokračuje a tam kde se snese Stryková nebo Dulava, pokud jsou sami a mají co hrát a kolem jsou jiní herci, jsou zde zkoncentrování snad všichni nesmírně nesympatičtí herci snad s výjimkou Vandy Hybnerové. No a když se k tomu přidá rádobyvyšpekulovaná zápletka další madam, v tomto případě Proškové, vznikne zákonitě další sračka Made in Chrám a tvrz české kultury. Prostě odpad, co jiného. A nezachrání to ani ty tradičně pěkné pohledy na Prahu a na krajinu. Ani v tomhle to třeba na Stracha nemá ani náhodou......mám hodně rád detektivky a to hlavně ve filmové podobě, ale tohle už mně vytáčí neskutečně. A třeba perly typu Komisaře Montalbana dává ČT kolem půlnoci stejně jako historického Nicolase Flocha a stížnosti a nářky diváků, trpělivě píšícíh do ČT jsou k ničemu.