Případ dvou sester (2019)

České detektivky z pera Hany Proškové mají v našich srdcích speciální místo a hravě snesou srovnání se širší světovou špičkou. Tentokrát se známá tvůrčí dvojice – scenáristka Jana Knitlová a režisérka Lucie Bělohradská – vrátila s dalším dílem tohoto volného cykluPřípad dvou sester, když sáhly po knižním bestselleru s názvem Zvláštní případ. Pro milovníky klasických českých kriminálek je toto setkání s Vašátkem a Horácem velmi příjemnou a atmosférickou záležitostí. Přestože jde o televizní film a je zřejmé, že tvůrci pracovali s komornějším rozpočtem bez hollywoodských efektů, na výsledném zážitku to snímku vůbec neubírá. Naopak – televizní formát tomuto typu příběhu nesmírně sluší a dodává mu pocit blízkosti a poctivého řemesla, jaké známe z nejlepších let české detektivní tvorby.Případ dvou sestervsází na pomalé, psychologické rozplétání lidských osudů, kde hlavní roli nehrají potoky krve, ale intuice, stará tajemství a brilantní dialogy. Chemie mezi pragmatickým kriminalistou Vašátkem v podání Viktora Preisse a intuitivním malířem Horácem, kterého skvěle ztvárnil David Matásek, funguje i tentokrát na jedničku. Divák se s nimi baví od začátku do konce a s chutí se nechává vést stopami, které příběh postupně odkrývá. Co však film povyšuje na ještě vyšší úroveň, je jeho vizuální stránka. Režisérka Lucie Bělohradská dokázala z lokací vytěžit maximum. Divák se může kochat moc hezkými záběry z Prahy, přičemž obzvlášť malebná pražská Trója s tamními zahradami a architekturou dodává snímku specifickou, až melancholickou náladu. Pro každého, kdo má rád Prahu a klasickou českou detektivní školu, je tento film ideální volbou pro pohodový večer u obrazovky. Snímek pohladí po duši, napne intelekt a zanechá velmi příjemný divácký dojem.Suma sumárum, TV film Případ dvou sester ode mne získal tři sesterské hvězdy **.

Další televizní detektivka podle námětu Hany Proškové, Je fajn, že vidíme znovu dvojici Horác / Vašátko, která vyšetřuje podobným stylem, jako u předchozích dílů. Sice je divné, že během vraždy se ve stejný čas sejde až tolik podezřelých, ale jinak je to solidní detektivka, kterou trochu kazí jen ne zcela povedený konec.

"Ruda není popudlivej. Je to čistokrevnej magor, cvok, blázen ... ale dobrej." Takže operace se zdařila, pacient zemřel a v bytě zavražděný se promenádovaly zástupy podezřelejch. To je ale zapeklitej případ. Asi proto odpouštím náhodě, že do toho Horáce zase připletla a Vašátkovi, že výslechy provádí zásadně mezi čtyřma očima v domácím prostředí podezřelejch. Dalo by se tedy celkem snadno tvrdit, že je to celý blbost, ale ono si to nehraje na 31. závažnej případ majora Zemana. Chce to jen televizně pobavit a v mým případě to celkem vyšlo.

So všetkou úctou, predlohy Hany Proškovej mi nič nehovoria. Toto je moja druhá skúsenosť s jej tvorbou, ktorá sa dostala na filmové plátna, no Ja musím opätovne skonštatovať, že sa jedná o čistý, bohapustý priemer, ktorý z pohľadu krimi žánru neprináša nijak mimoriadny zážitok. Ja osobne však neviem uviesť, čo mi na tomto snímku vadilo viac. Či samotný príbeh, ktorý ma opätovne príliš neoslovil, alebo samotná forma spracovania, ktorá mi príde akási nevýrazná.

Další setkání s ústřední dvojicí hlavních protagonistů a opět se to týká vraždy. Ten malíř Horác má ale pech, že se vždycky připlete k nějaké mrtvole – to už snad není ani reálně možné…No tentokrát se přitvrdilo ve sprosté mluvě, to mi nevadí, stejně jako to mělo místy i vcelku slušnou atmosféru. Jen ty vedlejší postavy – to je „mordor“ této detektivní „série“ a kazí požitek z filmu. Konec a odhalení pachatele jako vždy spíše úsměvné, ale už jsem si pomalu zvykl. Preiss jako vždy nejlepší na tom všem…