Případ dvou sester (2019)

"Ruda není popudlivej. Je to čistokrevnej magor, cvok, blázen ... ale dobrej." Takže operace se zdařila, pacient zemřel a v bytě zavražděný se promenádovaly zástupy podezřelejch. To je ale zapeklitej případ. Asi proto odpouštím náhodě, že do toho Horáce zase připletla a Vašátkovi, že výslechy provádí zásadně mezi čtyřma očima v domácím prostředí podezřelejch. Dalo by se tedy celkem snadno tvrdit, že je to celý blbost, ale ono si to nehraje na 31. závažnej případ majora Zemana. Chce to jen televizně pobavit a v mým případě to celkem vyšlo.

So všetkou úctou, predlohy Hany Proškovej mi nič nehovoria. Toto je moja druhá skúsenosť s jej tvorbou, ktorá sa dostala na filmové plátna, no Ja musím opätovne skonštatovať, že sa jedná o čistý, bohapustý priemer, ktorý z pohľadu krimi žánru neprináša nijak mimoriadny zážitok. Ja osobne však neviem uviesť, čo mi na tomto snímku vadilo viac. Či samotný príbeh, ktorý ma opätovne príliš neoslovil, alebo samotná forma spracovania, ktorá mi príde akási nevýrazná.

Další setkání s ústřední dvojicí hlavních protagonistů a opět se to týká vraždy. Ten malíř Horác má ale pech, že se vždycky připlete k nějaké mrtvole – to už snad není ani reálně možné…No tentokrát se přitvrdilo ve sprosté mluvě, to mi nevadí, stejně jako to mělo místy i vcelku slušnou atmosféru. Jen ty vedlejší postavy – to je „mordor“ této detektivní „série“ a kazí požitek z filmu. Konec a odhalení pachatele jako vždy spíše úsměvné, ale už jsem si pomalu zvykl. Preiss jako vždy nejlepší na tom všem…

Příběh docela dobrý. Karel Dobrý samozřejmě také dobrý. Trochu překvapil rozpačitý výkon Viktora Preise. Podle toho jak zahrál perfektního zlejše  (vyšetřovatele) v TV filmu Operace Silver A (2007), tak se tady opravdu divím nad jeho neurčitostí.  Ty scény z venkovního ateliéru se natáčely v botanickém areálu Zuzany Stivínové, která je matkou herečky Zuzany Stivínové (* 1973). Areál se jmenuje Stivínka a nachází se na Všenorském potoce u Řitky. Sochy jsou díla Jiřího Bradáčka a portrét Gabriely Míčové dělal Martin Bradáček, tedy já.

Zo začiatku so slušnou kamerou a hudbou, sviežim rozjazdom deja to nevypadalo, ako TV produkt. Pribúdajúcim časom sa toto pozitívum začalo meniť. Nechápem prečo herci sa snažia rýchlo a neprirodzene gestikulovať, remžiť /mleť/, ako by sa niekde veľmi ponáhľali. Potom to pôsobí neprirodzene na autoritu samotného príbehového artu. Veď majú vzor, trebárs Jaroslav Marvan a nezabudnuteľní Hříšní lidé města pražského.