Présumé coupable (2011)

Filmový rok 2022 jsem "otevřel" polským filmem25 let neviny(leden), "uzavírám" ho francouzským snímkemPrésumé coupable(listopad), tyto filmy dávám do souvislosti, jelikož za oběma ve mně zůstává a nadlouho zůstane tatáž pachuť (znásobená tím, že oba příběhy mají naneštěstí oporu v reálných soudních případech, jinými slovy: takhle nějak se to fakt stalo!) ze skandálního, životy ničícího pochybení (de facto zlovůle) vyšetřovatelů, prokurátorů a soudců. Silné téma, solidní zpracování, potřebné filmy (pro potřeby zocelení fungování státu práva a spravedlnosti je nutné prve poznat jeho současná slabá místa). 80 %

Velice znepokojující soudní drama o jednom muži jménem Alain Marecaux.DĚJ: Alain, ctihodný soudní vykonavatel, manžel a otec tří dětí, je zatčen spolu s ženou a obviněn z sexuálního obtěžování v případu 18 osob. Mladý zapálený zmrd soudceBurgaudbere jeho vinu jako samozřejmost, snaží se z něj vytáhnout přiznání k homosexualitě a nabízí mu, že pokud se přizná, pustí jeho ženu. Alain je držen ve vazbě, kde ho navštěvuje skvělý právníkHubert Delaure. Zjistí, že obvinění pochází od matkyMyriam Badaoui, která obviňuje 18 lidí ze znásilňování dětí. Dokonce vlastní synSebastianho obviní z"nemístných doteků". Alainova matka umře, žena ho opustí, děti jdou do pěstounských rodin. Alain se dvakrát pokusí o sebevraždu, drží hladovku a bojuje o propuštění.
ZHODNOCENÍ: Nebylo to lehké na sledování, viděl jsem v tom trochu Kafkovského motivu z Procesu, kdy je úředník zatčen a není mu sděleno proč. Ta beznaděj a zničení života nevinného člověka ve mně vzbuzovala odpor k soudnictví, kde stačí jedno křivé udání, pár falešných svědectví a nevinný pak musí strávit roky v base.
Film je syrový, dusivý a ukazuje, jak snadno může systém zničit život nevinného člověka. Burgaud jako nekompromisní hajzl bez empatie mě sral od začátku do konce, zatímco Alainova bezmoc a zoufalství byly až fyzicky nepříjemné. Silné a frustrující drama o justičním selhání.

Presne to iste ako v pripade polskych 25 rokov nevinnosti. Viac ako skvely herecky vykon hlavneho aktera (akoby to ani nehral, ale bol skutocne uvazneny a nasnimany skrytou kamerou), silne emocie a divakova bezmocnost nejako pomoct. Chyba ale nejaky poriadny tah na branu, nejaka viac zapamataniahodna scena. Len si to ide priamociaro vo svojich vazenskych a byrokratickych mantineloch. Takisto travenie casu vo vaznici je hotova "selanka" - ziadne bitky, ziadne znasilnovania, ziadne konflikty - ako letny tabor. Sceny s absolutnym opustenim sa (vzdanim sa) na psychiatrii vyborne a vedomie toho, ze spravodlivost ako pojem neexistuje.

Mám s týmto filmom problém. Posudzujúc príbeh, dospel by som k tomu, čo slušným slovom môžem označiť za rozhorčenie. Rozhorčenie nad súdnym a väzenským systémom, nad tým, že sa pre procesné pochybenia púšťajú zločinci na slobodu a v tomto prípade sa neuplatnila zásada, že vina musí byť dokázaná "nad všetky pochybnosti", že keď pochybí štát, nesmie sa to vybaviť pokarhaním vinníka, ale plným odškodnením obetí. O tom vo filme a asi ani v skutočnosti nepadlo ani slovo, lebo všetkých zaujíma každý detail o zločincoch a nič o obetiach. Americký porotný systém tiež nie je voči pochybeniam imúnny, ale jeho odolnosť je podľa mňa vyššia, ako inštitút vyšetrovacieho sudcu. Lenže toto je filmová databáza a nie právnická. A film bol podľa mňa pomerne rozháraný až chaotický a bolo v ňom dosť vaty, čo spôsobovalo stratu plynulosti a konzistentnosti deja.

Tak nedavno som videl polsky film s podobnou tematikou podla skutocnej udalosti a ten bol zjavne ovela ovela lepsie spracovany i natoceny,bez pardonu,tento francuzsky je urcite nadhodnoteny,pri tak zavaznej teme to vo mne nevyvolalo takmer ziadne emocie,skor som sa nudil,co je velka skoda,podla komentarov som ocakaval vacsiu pecku,ale zase musim pochvalit herca Philippa Torretona,uveril som v jeho trapenie,upadok,smutok ci depresiu,takze davam tri hviezdicky,viac sa neda...:-)