Před ranními červánky (2016)

Posledné mesiace či pár rokov veľké známeho i neznámeho spisovateľa Stefana Zweiga. Posledné"z vlastnej vôle a s jasnou mysľou". Na film ho treba trocha poznať a určite treba poznať dejinný vývoj, ale keďže ide o druhú svetovú, nie je to nič neznáme. Je zvláštne ako dopadol tento veľký človek, vraj z otupenosti pre chýbajúci domov a žiaľom nad úspechom hitlerovského Nemecka, lenže aj tak to nedáva zmysel. A potom si človek uvedomí, že on aj tak dlhodobo trpel depresívnymi stavmi a k takému koncu by možno viedli čokoľvek. Len jeho ženu ťažko pochopiť. Čin ťažko schváliť, aleviac než film určite pôsobí jeho dielo. Hlavne to posledné, napísané a dopísané pár týždňov pred svojím posledným skutkom. Volá saMontaignea svoj osud Zweig v tejto osobnosti spred 400 rokov tak dokonale spája, že je to radosť čítať. Autobiografia jedného aj druhého, spojená v jednom a dávaná do súvislostí historických udalostí 20. a 16. storočia. Ozajstný skvost.

Film, který je ambiciózní už samotným výběrem látky, ale též formálním pojetím, klade poměrně vysoké nároky na to, aby divák znal kontext života slavného spisovatele, kterého osobně řadím do svého soukromého panteonu největších literátů dějin. Slavný a zároveň tragický osud Stefana Zweiga, který sám autobiograficky tak dokonale zachytil spolu s dějinným komentářem v knizeSvět včerejška,je tu vylíčen již v jeho životním epilogu. Žid, bohatý a veleslavný spisovatel, intelektuál a morální maják své doby, prchá do Jižní Ameriky před barbarstvím, které pohltilo jeho domov a celou Evropu - vykořeněn, vyhnán, okraden. Nesmířen s válkou, avšak zvláštně smířen s fatální tečkou své existence. Snímek jde nad rámec nějaké životopisné televizní inscenace a překvapuje (a lehce fascinuje) svými obrazy a dlouhými bezestřihovými scénami. Zejména pak oceňuji tu první s banketem a tu finální, tragickou. Obě bych označil za téměř geniální. Dlouhé - pro někoho nudící - záběry, kdy se mlčí, nebo naopak sáhodlouze mluví, a to portugalsky, německy, anglicky, francouzsky... to vše přidává na velice zajímavé autenticitě zobrazovaného. Jako kdyby si film vůbec nikde neulehčoval; neulehčuje však ani divákovi.

Volně provázený život Stefana Zweiga v exilu, prostoupený hlubokým smutkem nad ztrátou evropské vlasti a nadějí v lepší, mírumilovný svět. Pro mě doplněk k jeho skvělé (a zdrcující) knize“Svět včerejška”, pozor snímek předpokládá, že divák už předem zná všechen potřebný kontext (x).“Pokládám proto za lepší včas a vstoje ukončit život, jemuž vždy byla duchovní práce nejryzejší radostí a osobní svoboda nejvyšším statkem této země.”

Zaujímavý človek v nezaujímavej životopisnej dráme, kde réžia a scenár neposkytla o tomto spisovateľovi temer nič, len pompézne prezentácie a jeho decentne zakončenú životnú púť.
Že popísal hodne zaujímavých románov tu nie je o tvorivosti temer žiadna zmienka čo mal mať výrazne hlbší podnet o jeho ducha osobnosti, zmysluplnosti a možno aj vysvetlenia jeho patového konania. Veľmi plochý až nezáživný filmový príbeh, nehodný Stefana Zweiga.

Skvěle natočený film, který má pro našince jednu základní nevýhodu. Člověk musí dobře znát Zweigovo dílo i související historické události. Pokud člověk tuhle podmínku splňuje, film si bezpochyby vychutná až do hořkého konce... Celkový dojem: 85%