Poslední úkryt (2014)

Brit nie je na ľahké žánre a pritom western by ním mal byť, život počas občianskej vojny musel byť krutý a krátky, hlavne pre nebojujúcich usadlíkov bol čistou lotériou o prežití, nehovoriac o ženách, všetko toto a ešte niečo naviac, je zhutnené do jedenapolhodiny pomaly plynúceho príbehu o vojne, rabovaní, vraždení, dočasnom potieraní rasových rozdielov, odvahe a vierolomnosti, takže 60%.

Westerny mám celkem ráda, Hailee se skvěle předvedla už v Opravdové kuráži a Samíka mám ráda ani nevim proč, takže tahle kombinace přece nemůže zklamat, že ne? Může. Ty píčo ani nevíš jak moc může! Já už to teda vím a poslední úkryt sem hledala pod peřinou a vážně dumala o rychlo přetáčení, aby se film alespoň na oko netáhnul jak smrad z hajzlu na fesťáku. Hailee v celém filmu předvádí, že umí řvát, ječet, brečet a dělat vše, aby člověka srala a Sam tu hraje kolosálního kokota, kterej asi sám neví, jestli chce Brit Marlingů zabít nebo vošukat, bo oboje a jedno v jakém pořadí. Brit to, dle všeho neví taky a tak tu mezi nima máme "chemii" kdy snad ani sám rejža netušil jestli teda chtěj spolu prcat, nebo se sejmout. Naštěstí mezi nima proběhne spousta dialogů, který nám vysvětlí úplnou píču, jelikož spolu oba komunikují po prodělaný lobotomii. S nadlidskýma silama mi došlo, že Samík teda milou Brit asi chtěl píchat dokud je smrt nerozdělí, jenže když místo kytky hodíte do baráku molotova, tak to není nejlepší vyznání lásky, nemluvě o vystřílení celýho zásobníku jako bonus. To pak chápu, že Brit tohle tokání moc nebralo, ba dokonce lehce nasralo. Další pecka je, že Brit může Samíka asi tak 5x sejmout, on jí na oplátku taky tak nějak a ani jeden to neudělá jen proto, aby po sobě pak začli pálit, když Samík navrhne, že odložej zbraně. Poslední rozmluva nad pálenkou to už sem napůl čekala, že Brit půjde Sama sešít, aby si ho mohla vzít za manžela a mohli po sobě dál střílet. Možná by to tak i dopadlo kdyby Sam opět neodložil zbraň, což je gesto, který Brit z nějakýho tajemnýho důvodu vždy vyhecuje to do něj našít.Kdyby jí mířil na palici nonstop, možná spolu žili šťastně až do smrti.

Je to naturalistické, je to minimalistické, je to komorní, je to... ano, je to nezáživné a nemá to pořádný konec. Naštěstí to nenudí, vzhledem k uspokojivě krátké stopáži. Pokud ovšem máte chuť na dobrý western a pustíte si to, asi budete zklamaní. Je to sice lokalizováno do správné doby a místa, ale western to není. Spíš je to jen protiválečný film k zamyšlení nad lidskou bestialitou.

Velice podmanivá westernová záležitost, která dokáže od první minuty zaujmout a držet si diváckou pozornost až do poměrně nekompromisního home invasion závěru. Samotná zápletka je tedy sice velice prostinká, přesto ale její vývoj není vůbec předvídatelný, přes minimum postav a prostředí si drží vysoké tempo a co se napětí týče, jednotlivé scény jsou v tomto směru velmi působivě vygradované, a to až do zmiňovaného závěru, který se nebojím označit téměř až za strhující. Hodně mě zde oslovilo i zpracování atmosféry, na které si nechali tvůrci sakra záležet, a povedla se opravdu na výbornou, neboť mě skutečně dokázala vtáhnout do dané doby a situace a žádná sranda to tedy nebyla. Výrazně působili ale i veškeré postavy, které jsou funkční jak svým vyzobrazením, tak hereckými výkon jejich představitelů, v čele s výbornou Brit Marling. Vytknout bych pak mohl snad jen velmi chladné emoční zpracování, jinak ale vážně nemám příliš co kritizovat, a jelikož se v podstatě jedná o nezávislou tvorbu, která má svá daná kritéria a pravidla, tak se v tomto ohledu jedná o vážně až mimořádně záživnou a výraznou podívanou, která určitě nenadchne všechny, ale myslím,že to nebyl ani její záměr, neboť zde tvůrci jednoznačně upřednostnili kvalitu před kvantitou.

Jižanský vítr dul toho památného roku 1865 tak mocně nezávisle, až odvál původně zamýšlenou Olivii Wilde do role hlavní hrdinky, kupodivu její náhradnice Brit Marling byla více než dobrá, a škoda, že nepřivál větší kreativitu a tempo, což film ve výsledku malinko srazilo. Tvůrčí dvojka Daniel Barber a Julia Hart nejdou a ani hned tak nepůjdou vyloženě komerční cestou. Zaměřují se v tomto případě na psychologický rozměr jejich díla, což je poměrně atypické pro westernový základ s příměsí "home invasion", od něhož bych přece jen čekal (především) akční pletky. Všechno je ale jinak. Film se v podstatě nedostane do tempa, a když už by v něm byl, okamžitě z něj vypadne. Přišlo mně, že je to takto pojato úmyslně. Psychologizace postav je nadměrná. Skvěle se s ní vyrovnala málo známá Brit Marling, neméně zajímavě jí sekunduje Muna Otaru v roli barevné služebné. Hvězdná akvizice Hailee Steinfeld se zmůže hlavně na emoční výlevy a Sam Worthington se nezmohl už vůbec na nic. Už aby natočil pokračování toho zpropadeného Avatara., jinak z absolutní stagnace kariéry nevyvázne. Naštěstí násilní unionisté byli v páru, takže bylo celkem napětí zajištěno, ovšem asi jen těžko jeho příznivci přijmou za kompenzaci jeho unylého herectví jakéhosi Kyle Sollera. Dá se ovšem ocenit, že film má rozumných devadesát minut. Má i kvalitní technickou stránku, osobně bych přepadení domu ve scénáři přepsal z nočních scenérií na denní, aby to ústřední z filmu více vyniklo, nicméně průstřely a delikátně brutálnější finesy zvládal natáčecí štáb solidně. Za zmínku stojí i neotřepaný hudební doprovod Martina Phippse, stejně tak kvalitně se blýskl i mistr zvukař a jeho "zlověstné" ozvučení a lecjaké (po)ruchy místního divokého kraje. Křivka zapamatovatelnosti není nijak vysoká, film trpí i nižší gradací, přece jen to ale mělo jisté osvěžující (ženské) a dramatické křivky, z čehož se mé hodnocení ustálilo na konečných 7/10.