Posel (1971)

Jedno prazdninové dobrodružstvo 13-ročného chlapca, ktorý (predčasne) nahliada do sveta platonickej lásky. Natočené je to so slabšou atmosférou a vo svete, kde šľachtický dvor sa podriaďuje onomu chlapcovi - preberajú sa jeho nové šaty, jeho záujem, jeho vedomosti, jeho tajomstvo. Možno niekoho zaujme tichý anglický vidiek, iného zasa ponorenie sa mladého človiečika do tajov lásky, celkovoo však nevtiahne do deja natoľko, ako by asi malo.

Když se sejde ucajdaná staroanglická limonáda s babralem Loseym vznikne nuda tak strašlivá, že jsem si na konci myslel, že se zastřelím taky. Ups spoiler. Takže se tak 30 minut nic neděje, než začne příběh o klukovi, který je poslíček milenecké dvojice co spolu nemůže být - protože on je chudý a ona bohatá. Nejbanálnější zápletka červené knihovny, co by vystačila na 20 minut protažená na dvě hodiny. Nefunguje to jako romantika, protože dvojice se za celý film nesetká, nefunguje to ani jako ta načinčaná limonáda protože to vypadá lacině. A jako dětský film to funguje tak v pár scénách (první láska, šarvátky s "kamarádem"). Drama nulové, herci průměrní, postavy místy silně nesympatické (citové vydírání kluka který nechce poslíčkovat) a ještě to skončí blbě. Za pěknou hudbu a pár příjemných klukovských scén 1*. A tady 69% proboha!!!

Vystihnuv dusivou atmosféru parného léta na anglickém venkově v hávu secesním a domě středně stavovské rodiny rozkrývá a poodhaluje režisér charaktery, emoce a vnitřní dramata jednotlivých postav, zahaleny rouškou zvyků a společenského bontonu. K tomuto intimnímu poodhalování přispívá výborná kamera umocněna vynikající hudbou. Třináctiletý posel (anděl) vtáhnut do komplikovaného světa dospělých ztrácí bílou roušku dětství. Utajovaný vztah společensky neakceptovatelný nemůže v době upřednostňující společenský stav před láskou dojíti naplnění a žádný šťastný konec se nekoná.

Film jsem viděl koncem osmdesátých let v kině a, i když přišel s as 17-ti letým zpožděním od premiéry, nic neztratil ze svého významu. Z mnoha hledisek je to výborný film, ať se hereckých výkonů, či technické stránky díla týče.
Poklidá atmosféra konzervativního sídla šlechty ukrývá pod maskou spořádanosti vznikající vření citů mezi zámeckou dcerou a nájemcem blízké farmy. Tento vztah je udržován a posilován dopisy, které donáší třináctiletý Leo, který je na zámku hostem svého spolužáka ze školy, který je nejmladším synem zámeckého pána.
Leo se do jeho sestry záhy zamiluje první dětskou platonickou láskou a netuší dlouho, k čemu se propůjčil. Když to objeví je zdrcen..následné finále krutě ukončí jeho dětství azanechá v něm pocit křivdy a prázdnoty s níž se již nikdy zcela nevyrovná a zůstane po celý život svobodný...
Kamera vemlouvavě přiblíží atmosféru sídla i ustálený a neměnný řád britské aristokracie, hudba Michela Legranda je strhující a vtahuje do děje, vyzdvihuje pocity a směřuje k dramatu, jehož konec se nevyhnutelně blíží....
Pět hvězdiček.

"Proč mu říkáš Merkure ??"Rodilý Američan, ač byste to do něj jistě v souvislosti s jeho tvorbou neřekli, režisér Joseph Losey se chopil adaptace skvělé knihyLeslieho Polese Hartleyeho, která u nás vyšla pod názvem Poslíčeks velkou vervou a ve výsledku je to opravdu vidět !! Dnes již klasický snímek, který mi v mnohém připomínal o poznání čerstvější Pokání, vyznívá mnohem lidštěji a věrohodněji, což z něj spolu s naprostoúchvatným hudebním motivems neklidně temnými tóny klavírudržitele tří Oscarů Michela Legrandačiní opravdu velmi jedinečný film !!Výborně zvolenému hereckému obsazení tradičně vévodí Edward Foxse svojí postavou, v Búrské válce raněného vikomta Hugha Trininghama,Dominic Guardse mi jako Leo také velmi líbil, v roli Marka se premiérově představilRichard Gibson, kterého všichni známe ze seriálu Haló, haló !! jako Herr Flicka..
Hartleyeho kniha začíná slovy:"The past is a foreign country: they do things differently there."a mě tak napadá, že v Loseyho snímku je právě vše, jak by mělo být, i po těch letech..[ Pouze v původním znění s titulky !! ]