Nehoda (1967)

Väčšina filmových príbehov tragickou nehodou končí, tento ňou začína. Začiatok je teda originálny a obstojne navnadí. Zbytok tvorí dlhočizný vševysvetľujúci flešbek. Bogarde i Baker v hlavných úlohách sú fajn, mladučký York je príjemným oživením, ale film má vcelku dosť pomalé tempo, nevýrazný milostný päťuholník (áno, aj takýto exot sa vo filme niekedy pritrafí) s nadštandartnými vzťahmi medzi profesorom a jeho dvoma študentami ma veľmi nepresvedčil a film tak často nudil.

Nezaujalo ma to, ani nie tak pre pomalé plynutie deja, ale skôr pre to, že som sa v ňom trochu strácal. Prostredie Oxfordu, elitárskej spoločnosti a staromódnych zvykov, ktoré iba zakrývajú to, čo je pod nimi skryté, ma nemohlo zaujať. Samozrejme, že bolo možné nájsť niekoľko zaujímavých epizód i vierohodne stvárnených postáv. Pozitív je však príliš málo na to, aby som zvýšil pôvodné hodnotenie.

Veľmi dôveryhodne psychologicky vystavaný film. To znamená, že vyčítať mu pomalosť a málo deja je trochu bezpredmetné. Lenže príbeh sa odohráva vo svete, kde krásne študentky zvádzajú renomovaných profesorov, kde títo profesori pozývajú svojich mladých študentov na obedy, kde ich opíjajú a filozofujú o tom, ako sú inteligentní. V rámci filmu to funguje, lenže ja som z vysokej školy nikdy takýto pocit nemal a aj ak by som sa opýtal všetkých spolužiačok, čo som kedy mal, či zažili niečo podobné, tak odpoveď je jasná. Ale načo porovnávať s realitou a kaziť si kvalitnú, i keď občas skutočne trochu nudnú filmárčinu. To, že vám bude zo všetkých postáv viac alebo menej zle, bolo určite zámerom, takže chyba tvorcov to nie je.

Poněkud nevyrovnaná studie krize čtyřicátníků. Jako sociální kritika určitého společenského problému či klasická „vztahovka“ to funguje dobře, ale postavy nejsou příliš zvládnuté, min. ne na to, aby diváka nějak více zaujaly, nebo v něm dokonce vyvolaly sympatie (motivace některých postav mi zůstaly docela záhadou). Otevřený konec celkovému dojmu už více nepřidal, vidím to na lepší průměr.

Můj první Bogarde nadabovaný. Munzar jako Dirk Bogarde je zvláštní, ale po pár filmech by se na něj dalo zvyknout. Divácky velice, převelice náročný film. Rozhodně to není žádná zábava nebo něco, u čeho byste napětím okusovali ovládač od přehrávače. Komplikované a částečně zastřené milostně dobrodružství oxfordského profesora, "který už si ve svém věku nemůže dovolit, aby se mu nelíbily studentky". Narozdíl od spygirl si nemyslím, že by Jacqueline Sassard nebyla pěkná. Příznivci dobové britské kinematografie si díky přítomnosti Bogarda a Bakera přijdou na své (i York hraje malou roli, ale důležitou).Info pro dabingforum:V hlavních rolích v českém znění: Luděk Munzar, Pavel Rímský, Martina Hudečková, Zdeněk Mahdal, Miluše Šplechtová, Vendulka Křížová, Pavel Pípal, Luděk Čtvrtlík, Jana Altmanová, Jiří Pohanka, Radek Škvor, Kristýna Štundlová a další. České znění připravili: překlad a dialogy Ivan Žáček, dramaturgie Jarmila Hampacherová, zvuk Jiří Meixner, střihová spolupráce Ivana Kratochvílová, hudební spolupráce Jiří Svoboda, asistentka režie Eva Veverková, výroba Zuzana Drymlová, režie Ivan Žáček. Vyrobila tvůrčí skupina Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského. ČT 199X (konec chybí).