Pohled na lásku (2013)

Zápletka, pokud už by člověk byl schopen něčemu až tak nepravděpodobnému uvěřit, mohla být zpracovaná jako fakt zajímavý příběh. Co mi ale přišlo absolutně nelogické a nevěrohodné, bylo chování hlavní hrdinky. Nemůžu uvěřit, že by se takto někdo po celou dobu choval. Nehledě na to, že samotný vzhled přece člověka nedělá. Navíc reakce dcery absolutně jako ze sci-fi, nebo možná nerozumím americké nátuře. Své hodnocení považuji sama za nadsazené, dávám ho hlavně kvůli dobrým hercům a milovanému Robinu Williamsovi, který byl na celém příběhu nejvěrohodnější.

Pohled na lásku je zvláštní film, ve kterém si Ed Harris střihl dvojroli. Říká se, že každý máme nějakého dvojníka a možná je to i pravda. Ale přeci jen mohli tvůrci Toma trošičku proměnit. Že by byl někdo stejný na chlup se mi nezdá. Každý člověk má kupříkladu jiný styl vizáže. Tak jako tak je zajímavé zamyšlení, co bychom dělali v situaci hlavní hrdinky. Možná se nedá ubránit tomu, aby se člověk choval dost podobně, když jde o takto velikou lásku. Zvláštní byla role Robina Williamse a trochu jsem čekal, že to bude jako první on, kdo odhalí podivnost v podobě a tím pádem se zápletka stane ještě zajímavější.

Zvláštní nápad, příjemně zfilmovaný a skvěle zahraný. Annette Bening jsem si nikdy neoblíbil, ale touto rolí mě dostala a sedla jí perfektně. Bylo to smutné, cituplné ale zároveň tak nějak povznášející. Příjemné barvy, komorně laděno, uhranančivá hudba. Celou dobu jsem si říkal, že ten hudební rukopis je mi odněkud povědomý. Bodeť by nebyl, vždyť Marcelo Zavros je podepsaný pod mými milovanýmiDveřmi v podlazea jak tak nad tím přemýšlím, tyto dva filmy nemají podobnou jen hudbu.

Tvář lásky. Smutná, psychologická dramromantika, která mi v určitý moment přišla jako "horor ze života", no psycho úplné, nicméně z určitého úhlu asi i celkem pochopitelné, pomalé, tíživé, plíživé, přesto mě to zaujalo, těšil mě prostor, jaký Annette a Ed dostali, co jiné zlobí, nevyužití Robina Williamse, mi naopak taky sedlo, umění nezastínit, přitom skvěle vyjádřit svou vedlejší roli, postavu, která je a vždycky bude, to mi taky smysl dávalo, vonělo to barvami, bylo to o lásce, na hlavu, komorní, niterné, nic pro zobáky. Možná se mi to rozleží a půjdu nakonec i do pěti.

Nějak mi nesedí nízké hodnocení. Stále krásná Annette, typická svými visacími náušnicemi a můj oblíbený Ed, k jehož modrým očím se přidala spousta vrásek v příběhu o životě, jeho ztrátách a nálezech, o žalu, který vás stravuje do absurdna a ničí to další, co může být krásné. Je tu všechno, co mám ráda, nádherný, prosklený dům, moře, úžasné obrazy a hudba jako kolorit zvláštního příběhu, který korunuje v malé roli Robin Williams. Zkrátka život...  čí