Pohádka o Honzíkovi a Mařence (1980)

Tahle pohádka mi vždycky nejvíc ze všeho imponovala svým bezuzdným sarkasmem. S jakým pohrdáním tady zobrazuje statečné a vznešené rytíře bez bázně a hany - to ve mě dodnes vzbuzuje úsměv. A vůbec - její krása je samozřejmě v detailu, její námět je takový - celkem nic moc. Naopak mi vadí - přestože si Karla Svobody vážím - jak mu zřejmě zrovna v té době učaroval zvuk tehdejších syntezátorů, a připadalo mu, že když ta lyrická melodie takhle podivně skřípe a chřestí, je to hrozně cool...

Jedna z mála nejpohádkovějších pohádek. Při sledování se divák cítí jako ve snu, jako by byl do pohádky vtažen. Určitě bychom na ní mohli najít nějaké mouchy, ale ona kouzelná nálada a chytlavé melodie, které nás příběhem provází, ty mouchy zastíní. Potkáváme se s klasickými motivy (láska, rytíři, dobro a zlo), ale přeci jen příběh umí místy překvapit a není úplně primitivní. Vrcholem toho všeho je osobitá animace, která sílu snímku jenom umocňuje.

"Je to rusalka, pohádková víla, buchty ti nikdy neupeče ani knedlíky neuvaří!"Prostý pastierik Honza by si rád vo svojom ťažkom a štatisticky krátkom stredovekom živote aj čosi užil a tak, veselo pískajúc na píšťale, opúšťa rodnú hrudu a aj s trojčlenným nadprirodzeným sprievodom vyráža do sveta. Po krátkej lúpežníckej anabáze je svedkom nočného rojenia preludov ženského rodu, zahorí k jednému z nich úprimným citom a kvôli väčšej šanci na úspech prestúpi na temnú stranu, s čím je spojená aj fyzická premena nosferatovského typu. Príbeh je síce rozprávkový, ale temné podtóny, občasná krv a čierny humor ho vzďaľujú od nevinnej detskej záležitosti. Výtvarne sa pán Zeman inšpiroval stredovekými ilustráciami, použitá plôšková animácia môže na niekoho pôsobiť zastarale, ale mne sa páči, rovnako ako vtipné gagy počas rytierskeho turnaju. Vzhľad zápoliacich postavičiek v brnení mi pripomenul dobovú stolovú spoločenskú hru"Souboj rytířů". Hodne scén je bez dialógov, inak klasicky kvalitný dabing Filipovského, Moučku a asi najviac sa narozprával rozprávač Brousek. Veľmi dobré."Žij a trp!"

Tímto filmem se Karel Zeman rozloučil naprosto stylově. Když byla premiéra, učitelky nás na to braly do kina, takže jsem si to užil na plátně. Musím říct, že tato pohádka spolu s Krabatem (Čarodějův učeň), patřila vždy k mým nejoblíbenějším animákům. Zejména zemanovsky podivné vertikální mávání křídly působí dodnes kouzelně. A ačkoli zde někdo píše o kýčovitosti Svobodovy hudby, tak musím říct, že sem sedla, jako prdel do gatí. I s Vondráčkovou. Je to taková Karlova šablonovka, ale sem se prostě hodí. Dnes už by asi tato pohádka nestačila s dechem na super 3D animáky, ale pro mě má pořád stejné kouzlo.

Pro mě asi druhý nejlepší Zemanův film, který na Čarodějova učně (se stejnou animací) fakt nemá, ale i tak mi to docela dost sedlo. Měl bych výtky k určitým situacím a věcem ke scénáři, kdy se to všechno odehrávalo jaksi divně (a že těch situací nebylo málo), ale jinak snad ani nemám co vyčítat. Stopáž to má dostačující, nenudil jsem se u toho, má to podmanivou atmosféru, ani ten příběh sám o sobě není špatný... Jen teda nechápu, proč Honzík a Rarášek poprvé promluví až někdy v půlce filmu, žádný účel jsem v tom nenašel a vlastně je to jedna z věcí, která mi vadí na scénáři. Ale nutno uznat, bez té dokonalé hudby bych z toho měl sotva poloviční dojem, než jaký z toho nakonec mám, protože hlavně kvůli ní to má takovou atmosféru... 4*