Plášť (1952)

Alberto Lattuada sa s pomocou významných scenáristov opreli o Gogolovu poviedku, previedli dej do zasneženého talianskeho mestečka a vytvorili skutočne svieže dielo, ktoré si vzalo na paškál pracovné a sociálne rozdiely v spoločnosti. Utiahnutý úradník Carmine ( vynikajúci výkon Renata Rascela ) chodí na úrad, ktorému vládne neobmedzenou mocou samoľúby starosta. Po častých výsmechoch sa rozhodne vymeniť deravý kabát a za ťažko usporené peniaze si dať ušiť nový. Je to práve elegantný kabát ( v zmysle filmu je pojem "plášť" veľmi nepresný, hoci Gogolova poviedka skutočne píše o plášti ), ktorý dvihne úradníkovi sebavedomie a dodá mu pocit vážnosti. Táto časť filmu je vtipnými momentami nabitá a aj dnes dokáže pobaviť diváka svojim odzbrojujúcim humorom. Druhý komentár.(05.03.2018)

Based on Nikolai Gogol's story with the location changed from Russia to Italy and the time changed to the present (1952), the story is about a poor city-hall clerk (Renato Rascel) whose only desire is for a new overcoat. The town Mayor (Giulio Stival) is planning a reception for some visiting VIP's in honor of a new, wasteful piece of construction. The clerk bungles his assignment and is fired. But he stumbles onto some bribery concerning the architects and, to keep him quiet, he's given his job back plus a bonus. He buys his long-cherished overcoat, and it makes him so presentable he wins newly-found respect from everybody. But his coat is stolen and the bitter weather causes him to contact a fever and he dies. His funeral upsets the Mayor's reception when he returns as a ghost. [http://www.imdb.com/title/tt0044474/plotsummary].Kdo chce o filmu vědět víc, nechť se podívá nahttp://www.imdb.com/title/tt0044474.Toliko k příběhu samotnému.
Sám bych dodal, že film nepatří k tak úplně typickým představitelům italského neorealismu, ale některé společné rysy se zde vysledovat určitě dají. Hlavní linií se totiž proplétá a neustále se vrací motiv sociální bídy a nespravedlnosti - úředník de Carmine se snaží u starosty vyjednat penzi pro svého přítele, válečného invalidu, ale starosta jej pokaždé odmítne. Co povžuji za zvláštní a osvěžující prvek tohoto filmu je střídání komedie s (osobní) tragédií hlavního hrdiny. Magičnost konce snímku pak s pojetím neorealismu má společného opravdu málo.(30.11.2005)

ocenenia :MFF Cannes 1952 -Nominácia na 1. cenu(25.02.2012)

Zlatá Palma - výběr(20.06.2006)