PIKO (2010)

Tvůrcům se podařilo skvěle vystihnout nejen příběh a osudy tří hlavních hrdinů, ale také celou situaci kolem drog za komunismu u nás. "Krásně" popsali, jaké drogy se v jakých obdobích užívaly, jaké měly účinky, jak u kterých drog vypadají abstinenční příznaky. Také jakými všemi způsoby drogy ovlivňují život uživatelů (sociální, zdravotní i psychické hledisko). Moc se mi na snímku líbí kombinace dokumentárního stylu a retrospektivního vyprávění. Zvlášť pak oceňuji dobové záběry z TV zpráv a účast skutečných účastníků tehdejších události. Fantastický snímek.

Velmi dobře zpracovaný film. Jeho děj mi místy přišel trochu spletitý, ale díky výpravě tří jedniců, o kterých film je, jsem v něm nikdy neztrácel. Herecké výkony byly všechny moc dobré, Rostislav Novák byl bez pochyby nejlepší, jeho ztvárnění feťáka bylo někdy až nechutně realistické. Prezentace byla taková všelijaká, některé scény byly natočené velmi dobře, jiné zase už moc ne, střih taky nebyl úplně nejlepší. Hudba mi ze začátku přišla trochu slabá, ale postupem filmu jsem jí oblíbil.8/10

Takový feťácký Vyprávěj nebo československý normalizační Trainspotting. Myslel jsem, že koukám na dokument, ale myslím, že je důležité uvést, že je to hraný dokument, z nějž tvoří hraná část více než 90 % a zbytek jsou autentické výpovědi aktérů. Zrovna to prolnutí mě na tom bavilo asi nejvíc, umělecká stylizace taky fajn. Úplně mi neseděl König vůči reálné postavě Zavázala, typově úplně jiní lidé. Ale vhled do drogové scény 70. - 90. let byl moc zajímavý. A vůbec nechápu lidi, kteří hodnotí film podle vlastního vztahu ke zmíněné droze - nemám rád piko, tak dám jednu hvězdu. Na čem jedete teď? Asi slušný matro :)

Bože ta filmová stránka stála úplně za hovno. Kdyby nechali vyprávět jenom tu trojici zůčastněných bez obrazu, nechali je víc mluvit, tak si aspoň poslechnu začátky perníku u nás od lidí, který maji daleko víc co říct, než nějakej Řehořek. Nepochopil jsem, jestli točil film o fetování (např. Requiem), nebo komedii typu Bastardi.

Odkojen Mementem čekal jsem možná trochu víc, ale zklamaný nejsem. Koncept hraného dokumentu, proloženého komentáři a výměnou vzpomínek pamětníků z opačných stran barikády je zajímavý, přičemž značnou šťávu tomu dodává povídání Dana Horyny, jenž má dar výborného vypravěče a sálá z něj výrazné charisma. Co mě v této souvislosti také dost zaujalo, to byl fakt, že se ta desetiletí "smažení" na slovním vyjadřování obou veteránů vůbec nepodepsala, v jejich mluvě jsem nezaregistroval jedinou indicii naznačující drogovou minulost. Dokumentární část je zkrátka vydařená. S hranými scénami už je to poněkud slabší - taneční scénická hudba, která zní v některých pasážích, působí ve snaze divákovi přiblížit atmosféru máničkovských sedmdesátých let dost neautenticky, což platí i pro kosmeticky dokonale upravenou vizáž většiny herců. Až na to všudypřítomné kouření má člověk spíš pocit, že sleduje partu snobských rádobybohémů v nějaké posh hipstersko - mileniálovské kavárničce, než typickou, hustě začouzenou a zasmraděnou čtyřku Raj, plnou umaštěných a odrbaných individuí a figurek, z nichž se tehdejší toxíci převážně rekrutovali. Stejně tak nepřesvědčivě působí ztvárnění policajta Fífy, to je vyloženě jako pěst na oko. Ten kluk, co ho hrál, by se se svým intelektuálsky rozevlátým a bohémským image a tvářičkou dekadentního básníka možná hodil do filmu o K. H. Máchovi, ale rozhodně ne do role normalizačního esenbáka, jakkoliv se tento snažil být ke "svému" feťákovi lidský a fér. Takže za nepřesné kulisy, postrádající odpovídající syrovost (autoři se mohli nechat inspirovat Pavučinou) nechávám jen tři - no dal bych ještě půl bodu navíc, kdyby to šlo .