Kuře na švestkách (2011)

Už to začína byť vážne. Dva dni po sebe dva filmy, pri sledovaní ktorých začínam pochybovať nielen o ich tvorcoch, o ich nadšených obdivovateľoch, ale pomaly aj o sebe. Napriek mimoriadnemu duševnému úsiliu sa mi nepodarilo objaviť nič, čo by stálo za usídlenie sa v mojej pamäti. Dúfam, že filmy, ktoré uvidím v ďalšom období neprehĺbia túto moju divácku depresiu.

Výtvarně milá adaptace depresivního komiksu Satrapiové, kterou trochu kazí úlet v podobně obsazení - vážně, pokazit atmosféru perského města tím, že do hlavní role Iránce obsadí bílého Francouze, to se fakt ve Francii nenašli žádní perští herci? Zamrzí také úpravy předlohy (zmínky o politických režimech, tradiční nástroj tar byl zaměněn za housle).

Skvělá hudba, skvělý scénář. To podstatné se dozvídáme postupně, například že milované housle Nasserovi Alimu rozbila manželka. (Tu hraje PortugalkaMaria de Medeiros, ta, co v Pulp Fiction zapomněla vzít BrucoviWilicovi hodinky po tátovi, čímž velmi přispěla k zápletce.) Ale zpět ke švestkám. Osudová láska Nassera se vysvětlí až na závěr filmu. Téměř beze slov s vynikající hudbou na pozadí. Ne , ono to snad je na 5. Schovám si je na příště. PODRUHÉ 16-2-26 Ačkoliv se člověk docela často zasměje, či spíše pobaví, tohle je moc smutný film. O tom jak zachytit povzdech. O nenaplněné celoživotní lásce. Zpracování trochu připomíná Wese Andersona. A proč ne? Člověk to tak nějak bere.A k tomu ten parádní závěr. Těch 5tam nakonec prsknu.

Koukám, že až mezi íránské emigranty na francouzském území pronikla sláva filmu Wese Andersona Taková zvláštní rodinka (2001), aby se tento filmový skvost stal více než inspirací k tomuto plagiátu. Satrapiové nelze upřít mimořádnou vizuální nápaditost. Anderson si rád pohrávà s pestrými barvami, ona se uchyluje ke hře světel a stínů, ve výsledku téměř evokujících černobílou kameru. Vizuálně mistrné dîlo však nemůže zakrýt obrovský nedostatek, čili svoji nepůvodnost. Dokonce i ta legenda o smrti, která dohnala kupce, je notoricky známá. Andersonův původní snímek je mnohem vtipnější, všechny odbočky k vedlejším postavám jsou mnohem vymazlenější a z každého zàběru čiší hravost. Neznám komiks z roku 2008, tskže nevím, zda alespoň tam nepřiznala Satrapiová autorství minimálně námětu Andersonovi, ale film se snaží tvářit, že se jedná o původní dílo. No nejedná. Za velice povedený vizuál jednu hvězdičku dám. V případě přiznání, že se jedná o remake Andersonova původního filmu, by to bylo i na slabší tři, v konkurenci s Andersonem tahle kopie ale prostě nemůže obstát.

Tvůrci se částečně drželi komiksové předlohy, jak vidím, pro mě, společně s občas přehnaným humorem, lehce rušivé v jinak atmosféricky skvělém a romanticky laděném setkání se smrtí. Roztříštěnou a postupně se skládající dějovou linii, jež dokončuje předtím jen na půl vyřčené, mám také rád, je-li vše režijně dobře zvládnuto, což tento milý příběh o tak velké lásce, že bez ní je lepší nežít, v lepším případě (ne)dobrovolně zapomenout, určitě je. [Virtuální kino u Snorlax]